Žádné mobilní telefony, místo interaktivních tabulí v učebnách staré meotary, místo počítačů „starožitné“ psací stroje. Trutnovská Základní škola Komenského se v pátek vrátila o 20 let zpátky. Více než sedm stovek žáků a učitelé si vyzkoušeli, jaké to je alespoň pár hodin žít bez moderních technologií.
Den off-line škola pojala jako velkou hru, jako dobrovolnou snahu ukázat, že to jde i jinak.
„Děti jsou na tom až moc závislé. Když se podíváte po škole, tak si o přestávkách už skoro nehrají jinak, než že koukají do tabletu nebo do mobilu. Přišlo nám trochu líto, že nepoznají spoustu jiných věcí. Den off-line je zároveň očistná kúra i pro nás učitele. Je dobré zvolnit a uvědomit si, že neustále hlídat mobil také nemá smysl,“ vysvětlil smysl akce Václav Fišer, učitel matematiky, fyziky a zároveň školní „ajťák“, který den off-line zorganizoval.
Už od rána nebylo na trutnovské základce nic jako obvykle. Nefungovaly čipy, kterými žáci otevírají dveře hlavní budovy a které zároveň potřebují při vydávání obědů.
U vstupu seděla služba zapisující návštěvy, elektronické třídní knihy nahradily papírové, děti vyfasovaly obědové lístky. Vypnutá zůstaly školní servery, všechny kopírky, počítače, a dokonce také meteostanice dodávající data Českému hydrometeorologickému ústavu.
Smartphony nikdo nepostrádal
Čtyřiadvacet hodin nefungovaly ani webové stránky školy. „Vše, co jde přes internetovou síť, bylo mimo provoz. Jediné, co jsme museli nechat běžet, byly pevné telefonní linky a dálkové ovládání topení, jinak bychom tu asi zmrzli,“ poznamenal Václav Fišer.
Opatření, které se dotklo úplně všech, byl plošný „zákaz“ mobilních telefonů. Děti i kantoři je nechali doma, smartphony však kupodivu nikdo příliš nepostrádal.
„Mobil jsem nechal doma a nechybí mi. Asi bych bez něj vydržel,“ potvrdil Aleš Bíman z 9. třídy. „Telefon mi nechybí. Kdyby se mi ale něco stalo, nemohla bych zavolat mamce,“ upozornila čtvrťačka Alena Hauptová na nevýhodu života bez mobilu.
Nejpatrnější změnou prošla učebna výpočetní techniky. Počítače kantoři uklidili do rohu místnosti, na pracovních stolech je nahradily klasické psací stroje postupně seřazené podle stáří. Od starožitného Remingtonu z přelomu 19. a 20. století přes mašiny z první republiky až po elektrické stroje, které se na školách používaly ještě před několika lety.
„Nikdy jsem na tom nepsal, ale jde to docela dobře. Akorát všechno musím dělat ručně. Dá se říct, že to je podobné jako na počítači, jen se musí víc tlačit. Trochu z toho bolí prsty,“ popsal svou první zkušenost deváťák Jan Jahelka.
V učebně nahradil datový projektor historický diaskop
Když školáci netloukli do psacích strojů, na plátně běžel snímek s fyzikální tematikou. Nikoli z dataprojektoru, nýbrž z promítačky na diapozitivní filmy.
Žáci se také učili vytáčet číslo na analogovém telefonu, velkou „novinkou“ pro ně byl i obyčejný kopírákový papír. Některé archaické stroje základka měla ve skladu, další promítačky si půjčila z jiných škol v Trutnově.
V učebně přírodopisu nahradil datový projektor historický diaskop, při hodině fyziky zase učitel pracoval s jednoduchým meotarem, jenž text napsaný na plastové fólii promítá na zeď.
Den off-line znamenal podstatnou změnu i pro pedagogy. „Trochu nám to výuku narušilo, protože jsme zvyklí používat interaktivní tabuli. Nahradili jsme to ukazováním obrázků z knížek,“ popsala učitelka 4. třídy Miroslava Augustová.
Docházku ani známky kantoři nezapisovali do počítače, ale postaru na papír. Každý, kdo celý pátek vydržel bez mobilu a počítače, dostal odznak ze speciální off-line edice. Bez moderních technologií se děti musely obejít také doma po škole. Jako důkaz poslouží písemné potvrzení od rodičů.
