Česká firma provozuje 22 milionů webů. Nový systém uznal, že lidé nečtou

  • 113
Brněnská firma Webnode expandovala se svým jednoduchým editorem webových stránek do celého světa. Po osmi letech se Webnode rozhodl radikálně změnit filosofii návrhu webů. Jsou nyní vizuálně výrazné, stavebnicové a „responzivní“. Zmizely naopak dlouhé texty, které prý nikdo nechce ani číst, ani psát.

V dubnu 2008 jsme poprvé psali o českém projektu pro tvorbu webových stránek. Zakladatele Webnode jsme tehdy sledovali na pódiu startupové konference The Next Web. V té době jejich projekt působil docela futuristicky. Na co jste předtím potřebovali programátora (nebo aspoň synovce, který při studiu mastí weby), to jste nyní zvládli v prohlížeči sami. Stačilo vybrat šablonu, doplnit vlastní texty a web byl na světě.

Webnode má po světě 22 milionů uživatelů a patří tak mezi nejpoužívanější české služby vůbec.

Server TechCrunch (tehdy vlastně ještě „startupový blog“) k tomu počátkem roku 2008 poznamenal, že „zakladatelé Webnodu byli zřejmě posledních pár let na Marsu, když nevědí, že toto pole už je obsazené.“ Brněnský projekt se ale prosadil velmi úspěšně, a to dokonce globálně. Webnode uvádí, že na něm běží více než 22 milionů webů po celém světě. Po antivirových programech tak prý jde o třetí nejrozšířenější českou službu co do počtu uživatelů. Za úspěch může asi i cena projektu – stránky si mohou lidé sestavit zdarma, platí až za nadstandardní služby, třeba za vlastní doménu.

Od univerzálního editoru k vizuálně působivým šablonám

Ukázky nových šablon Webnode 2.0

Protože se za osm let svět webových stránek změnil k nepoznání, připravil Webnode razantní update svého systému. „Weby přestaly být obsahové, dnes jsou více vizuální,“ říká Vít Vrba, zakladatel a CEO Webnode. „A hlavně musí být jednoduché.“

Nové šablony kladou důraz na vizuální stránku webu a texty v nich hrají spíše okrajovou roli. To proto, že malé firmy – na které Webnode cílí především – obvykle nechtějí vymýšlet dlouhé texty. Nové šablony jim podle tvůrců dávají více možností.

Podívejte se na nový editor

Úprava stránek probíhá v novém editoru přímo, horní lišta je naprosto minimalistická. Vše se děje bezprostředně na dané stránce, kde podle potřeby vyskakují kontextové editační prvky nebo možnosti nastavení vybraného stavebního kamene stránky.

Na různé vychytávky si uživatel musí přijít sám. Nikde není přehled všech možností, jak obrázek přemístit na různá místa v rámci rozložení stránky. „To je úmysl. Když uživatel takovou možnost hledá, tak ji obvykle najde, může si stránku přizpůsobit. Když ji nehledá, nic se neděje, stránka bude vypadat hezky i ve výchozím nastavení a bude vždy funkční,“ vysvětluje Vrba.

Možnosti přetahování obrázku - oranžová čára či obdélník znázorňují možnosti umístění

Nový editor nabízí i některé funkce, které ocení spíše „fajnšmekři“. Patří sem nastavení fixní pozice obrázku, který pak při rolování stránky zůstává na místě. Nebo může rolovat, ale pomaleji než zbytek textu (tzv. efekt paralax).

Od univerzálního editoru k vizuálně působivým šablonám

Na rozdíl od konkurenčních systémů (například Wordpress, Drupal nebo Wix) ve Webnode nejde nakreslit a poskládat, cokoli uživatele napadne. Naopak zde má k dispozici jen ty možnosti, které podle designérů šablon dávají smysl. „Neuděláte tu žluté písmo na rudém pozadí. Všechny odkazy na vašem webu budou mít stejnou barvu, všechna tlačítka budou mít jednotný styl,“ dává příklad Ondřej Kratěna, spoluzakladatel a technický ředitel Webnode. Hodí se tak třeba pro ty, kteří nemají jasnou představu o vzhledu budoucího webu a rádi se inspirují.

Ondřej Kratěna

„Všechno v novém systému bylo předmětem dlouhých debat. Vždy jsme zvažovali, co uživatelům umožnit a co už ne,“ popisuje dlouhý proces Kratěna. „Původně jsme dělali systém tak, aby si web dokázaly vytvořit i vaše maminka a babička, ale zároveň nabízí dost možností i pro zkušené uživatele. Časem jsme došli k tomu, že musíme systém ještě více zjednodušit.“

„Zákazník nemá vždycky pravdu. Nemůžeme mu dát možnost vytvořit cokoli. Snažili jsme se dát méně možností, které ale vedou k výsledku.“

Nové šablony jsou úmyslně navrženy tak, aby byly verzatilní. Je zde několik prvků, které lze poskládat do výsledné podoby. Je jich ale mnohem méně, než bylo v předchozí verzi. Cílem je dát lidem dostatek možností, ale nikoli tolik, aby si mohli s webem dělat, co chtějí. „Snažili jsme se dát lidem co nejméně možností, které vedou efektivně k cíli – k úspěšnému a jedinečnému webu,“ říká Ondřej Kratěna. „Nejde třeba zcela změnit šablonu. Ale stačí vyměnit pár fotek a barev a celá identita stránky je hned jiná. Na pár kliků změníte celý vzhled vašeho webu.“

Většina nových šablon klade důraz na vizuální výraznost. „Jsme skoro ve stavu, že jedna obrazovka má sdělovat jednu informaci,“ domnívá se náš průvodce. „Nikdo nemá chuť číst si půl stránky textu, aby pochopil, co firma dělá. Návštěvník musí po pěti sekundách pochopit, na jakém webu je, čím se firma zabývá a jestli je tu správně.“ Na dlouhé texty podle něj není zvědavý ani čtenář ani podnik, který má často potíže vytvářet srozumitelné delší texty.

Nové kanceláře a nový systém

Když se Webnode před dvěma lety odstěhoval do vlastních kanceláří, začal zároveň pracovat na novém systému. Hlavním cílem se stala jednoduchost. Už podruhé. Také první verze Webnode totiž vznikla naprostým přepsáním a zjednodušením jejich předchozího systému pro návrh stránek (jmenoval se Morpheus a prý dokázal vygenerovat prakticky cokoli, což byla z pohledu uživatelů jeho hlavní nevýhoda).

„Tentokrát jsme zjednodušovali až na dřeň,“ říká Vrba. Nový systém vycházel z téměř dvou desetiletí zkušeností s vývojem stránek a ze změny povahy webu jako takového. Především však zohledňoval to, co Webnode odpozoroval na chování svých uživatelů. Když máte miliony uživatelů, začnou statistiky dávat velmi přesné – i když někdy těžko čitelné – odpovědi. I tak vývojáři potřebovali otestovat každý detail nového editoru.

Bez relaxační zóny se neobejde žádná IT firma

Kde hledali pokusné králíky? „První testy jsme samozřejmě dělali na lidech z firmy. Dále jsme systém nechali vyzkoušet lidi, kteří k nám chodí na pohovory a ucházejí se o práci. Tam je velká výhoda, že za námi přijdou do budovy a jsou ochotní,“ popisuje Kratěna. Řada testů také probíhala neformálně se studenty a kantory na spřátelené univerzitě VUT, poblíž které firma dříve sídlila a stále zde má kontakty. „Když potřebujeme vyzkoušet systém na někom, komu je třeba 55 let, ve firmě bychom jej nenašli, na univerzitě samozřejmě ano.“

Nejdůležitější prý bylo testování na nových, nic netušících uživatelích. V různých zemích po světě tak Webnode části nových uživatelů nabízel nové rozhraní. „Pak sledujeme, jak se chovají tito uživatelé ve srovnání s těmi, kteří přišli na původní verzi systému,“ vysvětluje Kratěna. Kromě jejich chování také zjišťovali, co je pro nové uživatele pochopitelné a co je pro ně naopak v novém rozhraní skryto.

„Hledali jsme nějaký kompromis mezi tím, aby lidé mohli dělat, co chtějí, a průvodcem, který vysvětluje každou možnost nového editoru. Systém musí být návodný, aniž by měl návod.“

Tipy na nové funkce se tak podobají tutoriálu v počítačové hře, o možnostech nových zbraní (tedy vkládání obrázků či publikování webu) se nováček dozví až ve chvíli, kdy je hledá. „Když nahrajete jednu fotku a pak další fotku, tak vám ukážeme bublinu s tím, že příště můžete nahrát najednou více fotek. Ale pokud hned nahrajete naráz více fotek, tak systém pozná, že jste zdatnější uživatel a tuto bublinu vám neukáže,“ dává Kratěna příklad z praxe.

Migrace ze starého systému? Ne, je to jiná filosofie

Protože je prý filosofie nových šablon zásadně odlišná, přenesení projektu ze starého systému na nový není možné. „Chtěli jsme udělat dokonalý systém, který nás nebude ničím svazovat,“ vysvětluje Vrba. „Čistý řez mezi verzí 1.0 a verzí 2.0 je asi dobrý lék proti polovičatým řešením. Když chce zákazník nový, vizuálně zajímavý a jednoduchý web, nemůže jen převést do nové šablony starý web, to nefunguje.“

Při migraci na nový systém začínají stávající uživatelé na stejném místě, jako noví

Současní uživatelé tedy mohou nadále využívat původní verzi editoru (prý bude udržován tak dlouho, dokud jej bude někdo používat). A nebo se rozhodnou, že se jim nové šablony líbí a stojí za to změnit své stránky. Pak v nich musí sestavit zbrusu nový web a individuálně rozhodnout, co ze starého obsahu zahodit, co předělat a co zachovat.

Globální úspěch českého projektu

„Od samého začátku jsme projekt cílili na globální trh,“ vzpomíná Ondřej Kratěna na rok 2006. „Takovýto produkt ani nemůže dost dobře uspět jen na českém trhu, ten je moc malý. Náročnost vývoje šablon, údržby systému a zákaznické podpory je velká, potřebujeme na to v současnosti 90 lidí. Ty bychom jenom českými klienty neuživili. Dokonce i americký trh by byl malý.“

Mezinárodní tým

Česko má cizincům co nabídnout

Na začátku zkoušel Webnode zakládat minipobočky, tzv. „country managery“, v jednotlivých zemích, do kterých chtěl expandovat. Brzy ale tuto praxi opustil. „Neříkám, že není možné takto fungovat, ale my to nemáme v DNA. Nedokázali jsme ty lidi v jiných zemích dostatečně motivovat. Ne snad finančně, ale lidsky. Je něco jiného sedět spolu na patře nebo strávit hodinu každý týden konferenčním hovorem.“

Po roce nebo dvou tedy Webnode strategii otočil a začal najímat cizince, kteří už žili z různých důvodů v Česku. „Česko má jeden výborný artikl – holky. Spousta našich zahraničních kolegů se sem dostala kvůli své české známosti. A asi nemáme ani marný chlapy, protože se k nám takhle z ciziny dostalo i dost děvčat,“ směje se Kratěna. Další skupinou jsou lidé, kteří v ČR pracovali pro velké nadnárodní firmy a omrzelo je to. Webnodu paradoxně pomohla i finanční krize. „Pro Španěla je jednoduché rozhodování mezi pracovním úřadem doma nebo prací v Česku,“ říká. Celkem je u Webnode zastoupeno patnáct národností.

To s sebou přináší nutnost přemýšlet o službě globálně, každá země má svá specifika. Liší se třeba způsob prezentace, ať už jde o tykání/vykání, nebo o jazyková specifika: „Naše anglická stránka má nesmírně jednoduché věty, aby jim rozuměl i člověk, pro něhož je angličtina druhý jazyk,“ vysvětluje Kratěna. „Ale americká verze portálu musí mít naopak perfektní angličtinu, aby to nevypadalo jako nedůvěryhodný server z ciziny.“ Další rozdíl je mezi portugalštinou a brazilskou portugalštinou, které se liší zdánlivě minimálně, ale lidé jsou na to citliví.

„Soustředíme se na trhy, kde nám to jde jakoby samo. Třeba v Brazílii jsme uspěli, ani nevíme jak. Bylo to kouzlo, ten trh začal obrovsky růst,“ vzpomíná Kratěna. „Stali jsme se jedničkou na brazilském trhu, šířilo se to samo. Každý měsíc nás lidi doporučovali dál.“

Globální firmu zasahuje i mezinárodní ekonomické dění. „Když vidíme, že se na nějakém trhu děje něco špatného, musíme se přizpůsobit. Sledujeme kurzy, politické dění, musíme o tom vědět, protože to má velký vliv na byznys. Mohlo by nás to stát velké peníze každý den,“ dodává technický šéf Webnode.

Vývoj webu se změnil k nepoznání

Před deseti až patnácti lety byla situace na webu úplně jiná než dnes. Malá firma si na návrh webových stránek obvykle najala studenta, který dal za pár tisíc dohromady webové stránky. Pak přišly na míru vytvořené redakční systémy s WYSIWYG editory, takže zákazníci, kteří si připlatili, si mohli své stránky částečně upravovat sami. Do tohoto prostředí vstoupily redakční systémy nové generace, které web pojaly jako službu: v letech 2006 – 2008 byly spuštěny první verze Weebly, Wix, Google Sites i Webnode.

Časová souslednost není náhodná. V roce 2006 přišlo konsorcium W3C s pracovním návrhem objektu XMLHttpRequest a dalších technik, které dnes souhrnně nazýváme AJAX. Umožnily vývojářům vymýšlet a vytvářet plnohodnotné aplikace běžící v prohlížeči, které přitom neustále komunikují se serverem. Do té doby nemyslitelné operace, třeba již zmíněné dynamické přetahování prvků po stránce, tak otevřely nové možnosti.

Nové kanceláře mezinárodního týmu Webnode v Brně

„Velká část našich vývojářů právě takto začínala. I já jsem první zakázku dělal známým. Zeptali se, jestli jim můžu udělat web, já říkám, jasně, v pohodě, a šel jsem si stáhnout návody, abych se naučil HTML. Druhý den jsem odevzdával hotové stránky,“ vzpomíná na své začátky Kratěna. „Od té doby ale vývoj webu směřuje k výrazně vyšší komplexnosti. Přibyly programovací jazyky, přibyla dynamika, redakční systémy, ať už typu Webnode nebo typu WordPress.“ Navíc dnes musí dobrý „responzivní web“ (takový, který se přizpůsobí zařízení návštěvníka) fungovat na velké škále zařízení, od malého mobilu přes tablet až na obrovské monitory. „I taková maličkost, jako rozdíl mezi levným telefonem s Androidem a drahým iPhonem hraje roli v tom, jak velká tlačítka je na webu potřeba udělat,“ dodává. „To neznamená, že by zanikla profese webdesignérů. Ale v segmentu webových stránek do pár desítek tisíc už se prostě nevyplatí dělat někomu stránky na míru. Tuto situaci náš systém elegantně vyřešil.“

Stránku si uživatel skládá ze stavebnicových modulů: odstavců, titulků, ceníků apod.

Někteří webmasteři používají Webnode a podobné systémy pro rychlý vývoj webů pro své známé. „Byly časy, kdy každý, kdo se motal kolem počítačů, dělal webové stránky. To už myslím dneska nejde. Programátoři jsou tím unavení. Jistě, poradili by si s HTML, ale nechtějí to dělat. A tak můžou použít právě podobný on-line editor a naučit s ním své známé a příbuzné,“ myslí si Kratěna.

Nový editor testuje Webnode už několik měsíců. Také naše redakce jej mohla vyzkoušet s předstihem. Minulý týden jej Webnode nastavil jako výchozí editor. (Poznámka: Autor článku v minulosti spolupracoval s Webnode na několika projektech, což mu také umožnilo testovat novou verzi s předstihem.)

Firma plánuje získat během následujícího roku několik milionů nových uživatelů. Rádi by letos dosáhli na kulaté číslo 30 milionů. “Stále máme velký prostor pro expanzi. Díky jednoduchosti Webnode 2.0 se dostaneme i k méně technicky zkušeným zákazníkům. Nyní patříme mezi pět největších společností, které nabízejí systém pro tvorbu vlastního webu. Webnode 2.0 nám pomůže poprat se pozici globální jedničky,“ dodává Vít Vrba. Expandovat bude Webnode i personálně.

Na podobném trhu operuje řada konkurenčních systémů. Některé jsou zaměřené na obsahové weby (WordPress.com, Joomla.com), další jsou určeny lidem schopným spravovat vlastní server (Drupal.com) a pak jsou tu i přímí konkurenti Webnodu (Wix.com nebo SquareSpace.com). Nový editor Webnode 2.0 se odlišil svým přístupem vizuálně dominantních, stavebnicových šablon. Právě podle nich se možná řada lidí bude rozhodovat, kde a jak si web udělají.