Romové si postavili slum na pařížské železnici, policie je vyhnala

  • 163
Francouzská policie vyklidila ve středu nad ránem slum na severu Paříže, kde žili Romové z Rumunska. Do Francie utíkají s vidinou lepšího života, v provizorních chatrčích bez elektřiny a vody přitom žijí hůře než doma. Policie Romy nutí co pár měsíců ke stěhování.

Pod ulicí Boulevard Ney na okraji Paříže stávalo ještě nedávno malé město. Jediné, co jeho obyvatele prozrazovalo, byl stoupající kouř. Chatrče lemovaly historickou železniční trať nazývanou La Petit Ceinture (v překladu Malý pásek), která stojí od poloviny 19. století.

Koridor se od roku 1934 nepoužívá, a tak se stal ideálním útočištěm pro asi šedesát romských rodin, které zde vytvořily největší slum ve francouzském hlavním městě.

Noví obyvatelé své provizorní domky sestavili ze všeho co měli po ruce. V nevyhovujících hygienických podmínkách tu žily až čtyři stovky lidí. V příbytcích topili primitivním způsobem a hrozilo nebezpečí požáru.

První chatrče se u kolejí objevily teprve loni v létě, kdy byli Romové vystěhování ze slumu na severním předměstí La Courneuve. Jejich nové bydliště však vadilo železniční společnosti SNCF, která historickou trať vlastní.

V Itálii zažil urážky, tak zvolil Francii

Někteří obyvatelé se na zásah policie nachystali, jiní ještě v pondělí netušili, co budou dělat. „Jsem rád, že odejdu, ale kam půjdu?,“ řekl reportérům VICE News 24letý Leonardo Lautaru.

Pochází z Filiasi, malého městečka na jihozápadě Rumunska, odkud přišla většina obyvatel kempu. Další přišli z jihu Rumunska, jiní z Bukurešti. Lautaru žil v dřevěné chatrči se svými rodiči, starším bratrem a osmiletou sestrou. „Sestra tady chodí do školy. Někdy pomáháme přátelům a snažíme se vydělat nějaké peníze,“ svěřil se Lautaru. Jeho rodina musí týdně vyjít s 50 až 60 eury (okolo 1500 korun)

Lautaru do západní Evropy poprvé přijel před dvěma lety. Chvíli zůstal v Itálii, kde se mu podařilo najít práci v místní pizzerii. „Bylo to náročné, dost rasismu,“ popsal. Když mu jednoho někdo zdemoloval byt, vrátil se do Rumunska, kde vzal svou rodinu a emigroval znovu - tentokrát do Francie.

03.února 2016 v 12:09, příspěvek archivován: 03.února 2016 v 12:29

Evacuation d'un important camp de Roms à Paris https://t.co/YCd926SY2S #AFP pic.twitter.com/yPobsNHKrB

Měsíce žili ve slumu u Boulevard Ney a Leonardo nyní neví, co budou dělat. V pondělí stál spolu se svými otcem a asi dvěma stovkami dalších Romů před radnicí 18. pařížského okrsku, kde žádal, aby se vystěhování posunulo alespoň o dva měsíce. Spolu s obyvateli La Petite Ceinture protestovali aktivisté a pracovníci charity.

„Lidé si stěžují na kouř, ale tihle lidé nemají jinou možnost, jak se udržet v teple a uvařit si,“ nechala se slyšet asi šedesátiletá Anne-Marie, která se o demonstraci dozvěděla na Facebooku.

Magistrát jim poskytne ubytování na dva týdny

Protesty nepomohly, radnice však slíbila, že vystěhované Romy ubytuje na dva týdny v hotelech, aby měli šanci najít nové ubytování. „Jak si mohou myslet, že si tyto rodiny během dvou týdnů najdou střechu nad hlavou?“ rozčilovala se Nathalie Jantetová z křesťanské charity Secours Catholique.

Hotely určené radnicí jsou daleko od bývalého slumu, v jehož okolí děti chodily do školy a někteří dospělí měli poblíž práci. „Mnoho z nich pomáhalo stavět stánky na tržnici, pracovali ve stavebnictví, prodávali šrot,“ vyjmenovává Jantetová.

Podle agentury AFP rozebrala francouzská policie v loňském roce po celém území státu na 111 slumů. Připravila tak o bydlení více než 11 tisíc Romů. Náhradní nebo jen dočasné bydlení poskytly úřady jen v případě 29 kempů.

Místo, kudy vede stará trať kolem které Romové bydleli

Místo, kudy vede stará trať kolem které Romové bydleli

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video