Když loni žádost mezi pilotními projekty nového plánovacího období Evropské unie neuspěla, dohodly se euroregiony Nisa a Glacensis na jejím rozdělení.
Z rozpočtu 280 milionů korun se měly ve východních Čechách a sousedním Polsku proinvestovat zhruba dvě třetiny. Polskou rozhlednu na Králickém Sněžníku však prodražovala doprava materiálu vrtulníkem. Hlavně díky jejímu vyřazení spadla cena hřebenovky na 3,5 milionu eur (95 milionů korun).
„Program má v podmínkách, že prostředky musí být vynaloženy hospodárně. Protože většina rozhleden stojí kolem tří až pěti milionů korun a tato se pohybuje kolem 70 milionů, dalo by se to napadnout jako nehospodárně vynaložené. Bezesporu by to nikdo z vlastního rozpočtu nepostavil,“ vysvětluje vyřazení stavby na Králickém Sněžníku Jaroslav Štefek, sekretář euroregionu Glacensis.
Poblíž Králického Sněžníku nedávno vyrostla jiná kontroverzní vyhlídková stavba, chodník do nebe. Rozhledna na vrcholu třetí nejvyšší hory Česka však není zcela pohřbená. Polská strana ji chce předložit v jiném projektu.
Podobný osud čeká také jedinou rozhlednu, která měla vyrůst ve východních Krkonoších. Na místě bývalé Maxovy boudy na Rýchorách ji plánovala postavit Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). Projekt ale narazil na odpor občanského sdružení, které napadlo postup stavebního úřadu, a KRNAP ho proto raději pozastavil a čeká na výsledek řízení.
„Nechtěli jsme se stát rukojmím mezi úřadem a sdružením. Kdyby se ukázalo, že tam bylo nějaké procesní pochybení, mohli bychom nakonec i přijít o dotaci. Toto riziko jsme nechtěli podstoupit. Budeme hledat možnost finanční podpory pro rozhlednu někdy v budoucnosti,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
O rozhlednu v Mladkově turisté nepřijdou
Krkonoše však jednu rozhlednu dostanou. Z původního plánu se stále počítá se stavbou na Čertově hoře v Harrachově poblíž horní stanice lanové dráhy. Jde však o libereckou část projektu, který po loňském rozdělení spadá pod euroregion Nisa.
Zatímco v Libereckém kraji jde vše podle původních plánů, východočeská část hřebenovky přišla ještě o rozhlednu v Mladkově na východním okraji Orlických hor. Vyjmutí z projektu si vyžádaly obce v okolí. Turisté však o tuto rozhlednu pravděpodobně nepřijdou, obce pro ni totiž našli jiného investora, který si ji může dovolit i bez dotací. O hotový projekt projevily zájem Lesy České republiky, které chtěly na Lanškrounsku postavit vlastní rozhlednu, navíc jim patří pozemek.
„Protože obce měly stejný záměr ještě před námi a už měly hotový projekt, dohodli jsme se, že bychom ho převzali. Teď jsme ve fázi sepsání smlouvy se sdružením obcí Orlicko. Stavbu chceme uskutečnit v příštím roce,“ podotýká mluvčí Lesů Eva Jouklová.
Státní podnik v minulosti postavil dvě rozhledny na Choceňsku, využil k tomu evropské dotace.
Nejdříve leden, teď až květen
Česko-polská hřebenovka přitom nabírá další zpoždění. Když v loňském roce nedostala zelenou velká varianta spolu s Libereckem, hovořilo se o podání žádosti do konce ledna 2016. Teď se však termín opět posouvá. Zatím na březen, ale pravděpodobněji až na konec května.
„Poskytovatel dotace bohužel prodloužil termín sběru žádostí. My máme sice projekt připravený, ale necháváme si čas, protože už vyšlo několik upřesňujících metodických pokynů, které samozřejmě sledujeme. Nechceme odevzdávat žádost čtyři měsíce dopředu, protože bychom nemohli reagovat na změny, které teď nastávají. Upřesňují se třeba cílové indikátory,“ vysvětluje Jaroslav Štefek.
Podle něj nemá vyčkávání s podáním žádosti vliv na termín realizace rozhleden. Všechny projekty budou evidovány až po ukončení jejich sběru. O dotacích se rozhodne pravděpodobně v září. Všechny stavby tak nejspíše začnou až v roce 2017.
„Letos už bychom kvůli povětrnostním podmínkám na horách nestavěli. Na podzim bychom mohli vybrat firmu a stavbu začít na jaře příštího roku,“ říká starostka Deštného v Orlických horách Alena Křížová, jejíž úřad chce obnovit rozhlednu na Velké Deštné.
Posunutí termínu žádostí o dotaci však hřebenovce velmi nahrává. Projekt totiž není ještě připravený tak, jak se o něm hovořilo. Největší komplikace nastaly kolem samotného značení česko-polské hřebenovky, která dala celému projektu jméno. Ve východní části má dojít k přeznačení úseku od Sněžky po Praděd.
Dosud však není jasné, kdo ho bude na východě Čech provádět. Euroregion Glacensis jedná s Klubem českých turistů (KČT), aby se do projektu zapojil. Ten se souhlasem váhá, není jasné, zda bude mít peníze na spolufinancování dotace.
„My provádíme kontrolu značení v tříletých cyklech, každý rok třetinu. Kontrolujeme, zda ještě tři roky vydrží, nebo je třeba ho obnovit. Jenže vyměnit značky na celé hřebenovce je mimo plán obnovy. Na to nemáme peníze,“ upozorňuje předseda KČT v Pardubickém kraji Vlastimil Škvára, který o zapojení turistů do projektu vyjednává.
