Archeologové z Českého egyptologického ústavu učinili objev v oblasti pohřebiště datovaného do období Staré říše v Abúsíru jižně od Káhiry. Další aspekty z místa nálezu naznačují na vysoké postavení majitele hrobky.
„Právě v tuto chvíli jsme mohli oznámit náš poslední objev, výsledek dlouhodobé práce z loňské sezóny. Jednalo se o unikátní nález člunu, který je víc jak osmnáct metrů dlouhý,“ uvedl vedoucí expedice Miroslav Bárta. Unikátní plavidlo pochází podle něj z doby třetí dynastie, tedy přibližně z 27. století před naším letopočtem.
Podle všeho se jedná o velmi neobvyklý nález. „Lodě takové velikosti a konstrukce byly v této době určeny pouze pro nejvýznamnější členy společnosti, což byly osoby patřící do královské rodiny,“ popsal Bárta s tím, že jméno majitele hrobky kvůli poškození není známé.
„Navíc se člun nachází v blízkosti hrobky, která více méně pochází z doby slavného stavitele stupňovité pyramidy a panovníka Džosera, takže majitel tohoto člunu a hrobky, ke které patří, musel být naprosto unikátní postavou doby 3. dynastie,“ dodal Bárta.
„I přesto, že je dnes toto přibližně 4 500 let staré dřevo velmi křehké, mají zbytky lodě obrovskou vypovídací hodnotu, která vnáší nové světlo do bádání o stavbě lodí ve starém Egyptě,“ dodal k nálezu Bárta. Podle něj pouštní písek zachoval i rostlinná vlákna, která tvořila lana umístěná uvnitř lodi. „Právě dochovanost těchto prvků vytvořených z rostlinných vláken je v prostředí starého Egypta jedinečná,“ řekl Bárta.
A proč vlastně dávní Egypťané dávali do pouštních hrobek svých vládců lodě? Archeologů nabízejí dvě základní interpretace: buď se mělo jednat o součást pohřební výbavy sloužící zemřelému v posmrtném životě, nebo symbolizovaly sluneční bárky využívané pro cestu podsvětím.
Archeology ocenil i egyptský ministr
Bárta s novináři hovořil krátce po skončení schůzky českého ministra zahraničí Zaorálka a egyptského ministra pro památky Damatího. „Je to vůbec poprvé, kdy byla poblíž podobné hrobky nalezena taková loď,“ řekl českým novinářům Damatí, který ocenil českou expedici a řekl, že mají vždy velmi dobré objevy.
Zaorálek uvedl, že ministra Damatího pozval do Prahy na návštěvu, která by se mohla spojit s konáním velké významné egyptologické výstavy naplánované na rok 2019. Měla by se rozkládat na tisíci metrech čtverečních a mělo by na ní být vystaveno 100 až 150 artefaktů.
„Poprvé v historii by čeští egyptologové takto prezentovali i řadu těch objevů, které učinili za poslední desetiletí,“ uvedl český ministr. „Pan ministr mě ujistil, že z egyptské strany udělají všechno pro to, aby bylo možné poskytnout řadu vykopávek,“ dodal s tím, že výstava bude mimořádná a její rozsah překročí hranice České republiky.
Čeští egyptologové našli hrobku dosud neznámé faraonovy ženy |
Šéf české diplomacie by se měl na závěr své návštěvy Egypta setkat ještě s prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a svým protějškem Samím Šukrím.
Český egyptologický ústav je v současné době jedním z nejprestižnějších světových pracovišť, která se zabývají výzkumem starověkého Egypta. Koncese v Abúsíru jižně od Káhiry představuje tradičně největší českou vědeckou expedici v zahraničí.
Poslední velký objev oznámilo egyptské ministerstvo pro památky loni v lednu, kdy sdělilo, že Češi našli hrobku dosud nedoložené královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa, který vládl v době páté dynastie, zhruba před 4500 lety (více čtěte zde).
Záběry z archeologických prací v Egyptě, při kterých se podařilo objevit hrobku doposud neznámé staroegyptské královny:
1. února 2016 |
