Brno znala Jana Štefánková, rodačka z Havlíčkova Brodu, díky vyprávění svého otce. Na jihu Moravy vystudoval v 70. letech na strojního inženýra.
„A před Vánocemi jsme pravidelně s rodiči a se sestrou cestovali do Brna na nákupy. Takže když jsem se po maturitě rozhodovala, kam nasměruji svůj další studijní zájem, zvítězilo právě ono,“ usmívá se dnes jednačtyřicetiletá podnikatelka a maminka dvou kluků.
Co jste v Brně studovala?
Chtěla jsem si udělat státní zkoušku z německého jazyka, takže jsem začala studovat i pracovat v jazykové škole Lingua Centrum v Orlí ulici. Líbilo se mi, že to byla soukromá škola, což pro mě na začátku 90. let mělo velmi exotický nádech, protože jsem vyrůstala za socialismu, kdy soukromé podnikání téměř neexistovalo.
Kde jste tehdy bydlela?
V hezkém bytě vedle Janáčkova divadla, což je krásná část Brna. Rooseveltova ulice je široká, domy zde mají vysoké stropy a velká okna. Pěšky to bylo kousek na náměstí Svobody, Zelný trh, na Orlí, výstaviště, zkrátka všude, kde jsem to měla ráda nebo kde jsem měla pracovní povinnosti.
Už tehdy se vám Brno líbilo?
Milovala jsem je, pro holku z malého města šlo téměř o velkoměsto, které jsem si užívala. Tehdejší Boby centrum nemělo obdoby, ráda jsem tam chodívala na diskotéky. Zbožňovala jsem stánky na Zelném trhu a léto u Brněnské přehrady. Ráda jsem chodívala do divadla, několikrát jsem viděla Manéž Bolka Polívky, představení v Janáčkově divadle, měla jsem ráda Divadlo Husa na provázku. Často vzpomínám na majitelku kadeřnictví Hair Club Šárku Tesaříkovou, která se mě coby chudé studentky a začínající modelky ujala a starala se mi profesionálně o vlasy. Její salon byl už tehdy na mezinárodní úrovni.
To v Brně jste začala pracovat jako fotomodelka?
Ano, na ulici mě oslovil brněnský fotograf Břetislav Podolník. Šlo ale o regionální úspěchy, za kariérou jsem musela vyrazit do Prahy.
Slavné fotografie do Playboye v roce 1993 jste nafotila až tam?
Ano, s Jadranem Šetlíkem, v té době už fotografickou hvězdou. Byla jsem velmi mladá, Jadran tedy rozhodl, že mi nechá obarvit vlasy na tmavo, abych vypadala o něco starší. Byla jsem nervózní, protože šlo o mé první focení aktů, navíc ve staré kovárně a v zimě, ale výsledek stál za to. Fotky jsou nádherné a i dnes, po dvaadvaceti letech, se na ně hrozně ráda dívám. Líbí se mi moc moje tehdejší tělo, jiskra v oku, mládí, nadšení, touha poznat svět. To všechno z nich přímo sálá.
Také jste díky nim získala titul Dívka měsíce a procestovala celý svět.
To ano, ale zároveň jsem ráda, že jsem si našla cestu zpět domů do České republiky. Pracovala jsem v USA, Austrálii, Asii, na Seychelách, v Rusku, Polsku, byla jsem v Kazachstánu, v Jižní Americe. Zkrátka několik let na cestách.
Slavnou jste se pak stala i doma, když jste na Nově začala moderovat erotické Peříčko.
Jak už to v mém životě bývá, i k Peříčku jsem se dostala úplnou náhodou. Tehdy už jsem žila na Seychelách, kam za námi přiletěl kamarád z Prahy, který pro Novu pracoval a o konkurzu mi řekl. Měl prý tehdy pocit, že se na moderátorku takového pořadu hodím. Ze Seychel jsem doletěla na poslední den konkurzu a podařilo se mi jej vyhrát. Moderování jsem si užívala, pořad měl velký divácký ohlas a navíc se tato práce dala skloubit s mým životem na Seychelách. Předtočila jsem pokaždé několik dílů najednou, někdy jsme zvládli i tři za den, a pak jsem mohla spokojeně odletět zpět na ostrovy.
Ty kusy země v oceánu jsou pro vás zřejmě fatální.
Z Brna jsem nejdřív zamířila do havajského Honolulu, kde jsem jako první studentka z východní Evropy studovala angličtinu na University of Hawaii at Manoa. Ostrovy mě zkrátka vždycky přitahovaly jako magnet. Osudové však byly až ty Seychelské. Na Havaji jsem se ale poprvé setkala s kurzy etikety, které tam vedla manželka senátora Havaje. A už tehdy jsem si slíbila, že až budu starší a zkušenější, budu dělat podobné semináře v Čechách.
Cesta byla ale ještě dlouhá, že?
To ano. Vedla přes práci na konzulátu Seychelské republiky přes Miss World, pro jejíž pořadatele jsem ze Seychel cestovala po celém světě, přes formuli 1 a studia Vysoké školy hotelové v Praze, abych získala titul v oblasti gastronomie. A také přes mé mateřství, abych si ujasnila, co je pro mě v životě nejdůležitější.
Mezitím jste však i v České republice pracovala jako moderátorka nejrůznějších společenských akcí.
To také. Občas mě bylo vidět i v televizích, kde jsem moderovala Českou Miss, Fotbalistu roku, Rosničku roku a jiné. Ale pomalu jsem se blížila i k rozhodnutí založit si rodinu. Tehdy jsem studovala vysokou školu a rozdělila si život na dvě oblasti, v Indickém oceánu a v Čechách.
Ví se o vás, že podnikáte s manželem Reném Teuberem, který je o deset let starší a s nímž máte i syny...
Teď budu spíš skoupá na slovo, protože soukromí si snažím chránit. Nejsem matka, která by své děti a partnera vystavovala médiím. S partnerem už spolu žijeme osmnáct let. Máme dva syny, kterým je deset a jedenáct let. Žijeme obyčejný hezký rodinný život, jaký se podobá milionům jiných životů, takže v něm naštěstí není nic, co by média zajímalo.
Dobrá, tak čím se zabývá vaše společnost Bling-Bling?
S tímto výrazem jsem se také setkala prvně na Havaji. Vymyslel jej raper B. G., který říkal v jednom rozhovoru, že kdyby si Bling-Bling nechal registrovat jako ochrannou známku, už by nemusel zpívat. Reagoval tím na neuvěřitelný fenomén onoho slova, které znamená blýskavé, efektní, promyšlené, výstřední. Takže když jsme o několik let později vymýšleli název firmy, využili jsme tohoto spojení, navíc myslím, že i dobře zapamatovatelného.
Co nabízíte?
Hlavní činnost je pořádání seminářů v oblasti obchodní etikety i etikety stolování. Pak máme divizi realit v oblasti Indického oceánu, zejména na Seychelách a na Mauriciu, kde prodáváme domy do osobního vlastnictví v sousedství pláží a mistrovského golfového hřiště. Mimochodem, ani po dvaadvaceti letech mě osobně Indický oceán neomrzel, je to má láska na celý život.
A do Brna ještě někdy jezdíte?
Mám tu známé i přátele, ale jezdím sem také pracovně na pravidelné prezentace klientům, kteří mají zájem o investici do realit v oblasti Indického oceánu. Moravští klienti patří totiž mezi naše nejvýznamnější.
Jana Štefánková: Za vše vděčím Peříčku a Playboyi:
16. září 2013 |
