Nad Melbourne svištěly stíhačky, lidé grilovali v parcích. Městem mašíroval tradiční přepestrý průvod, vlajky se třepotaly na každém kroku.
Výjimečná atmosféra svátku Australia Day se rozhostila též v tenisovém areálu. Legendární Rod Laver se uvelebil v lóži na stadionu, který nese jeho jméno. A sledoval jiskřivé galapředstavení svého následovníka Rogera Federera, který ve čtvrtfinále Australian Open zdolal Tomáše Berdycha 7:6, 6:2, 6:4.
„Naše zápasy mají vysokou úroveň, Tomáš je velmi silný, i on ze mě dělá stále lepšího hráče,“ pravil sedmnáctinásobný grandslamový šampion. Ač Federer je gentleman, nemluvila z něj jen zdvořilost. Berdych skutečně zaslouží uznání. A nejen od něj.
Šestým rokem se bez přestávky drží v top 10. I po třicítce na sobě svědomitě pracuje. Dělá jisté pokroky. Častěji se pokouší tlačit k síti. Snaží se vylepšit pružnost a kondici, což dá při jeho vysoké a relativně těžké postavě zvlášť zabrat.
V Melbourne se ve 3. kole proti domácímu machýrkovi Kyrgiosovi obrnil proti všem vnějším vlivům. Nenechal se vyvést z koncentrace. I na raketě hledá drobnosti, z nichž by mohl vytěžit třeba jen titěrnou výhodu. Pořád se nevzdal snu o velkém titulu. „Kvůli čtvrtfinále na grandslamy nejezdím. Nebudu nad ním jásat, nejsem spokojený,“ řekl šestý muž na světě.
Potíž vězí v tom, že sice nevypadává z desítky, ale absolutní špičce se neblíží. A není to jen nějaká neuchopitelná domněnka. Kruté svědectví o tom vydávají výsledky.
Asi není složité vybrat pět alfasamců, kteří jsou obvykle na žebříčku nejvýš a rozdělují si nejvzácnější tituly. Djokovič. Federer. Murray. Nadal. A k velké čtyřce se postupně přidružil taky Wawrinka.
KDYŽ PODÁVÁ STÍN. Fotografie podání Tomáše Berdycha z netradiční perspektivy.
Berdych prohrál posledních 9 zápasů s Djokovičem. Posledních 5 zápasů s Federerem. Poslední 3 zápasy s Murraym. 18 z posledních 19 zápasů s Nadalem. A posledních 6 zápasů s Wawrinkou.
Poslední zápas s Federerem prohrál Berdych tento týden:
Nelichotivé série se táhnou delší dobu. Většinu z nich se Berdychovi nepodařilo přerušit ani po výměně trenéra. Pod sympatickým Venezuelanem Danim Vallverduem, jehož najal na podzim 2014, má skoro dvoumetrový Valach následující bilance s největšími mistry:
Djokovič: 0-5 (2:10 na sety),
Federer: 0-4 (0:9 na sety),
Murray: 0-3 (1:7 na sety),
Nadal: 1-1 (3:2 na sety),
Wawrinka: 0-1 (1:2 na sety).
„Zdálky pozoruju, že kluci dělají hodně práce, která se musí ukázat,“ řekl Ivan Lendl loni v létě při US Open. „Neprojeví se za týden, ale za šest, devět, dvanáct měsíců. Snad to tak bude i u Tomáše.“
Zatím se nic zásadního nezměnilo na grandslamech, hlavním cíli Berdychova úsilí. Dokráčel do semifinále (2015) a čtvrtfinále (2016) v Melbourne, osmifinále v Paříži, Londýně i New Yorku.
Nezhasla v něm touha hrdobce, rád by se dotkl tenisového nebe. Stále však naráží na bytelné mříže. Na pět borců, jež marně nahání. A zřejmě též na své limity. Není tak zručný jako Federer, pohyblivý jako Djokovič či Murray. V klíčových chvílích mnohdy nedovede ze sebe vyždímat to nejlepší jako oni.
V úterý v tie-breaku ztratil velmi důležitý první set. Dvakrát v partii prolomil Švýcarovo podání. A hned vzápětí prohrál to svoje. „To není podle mých představ,“ řekl sám Berdych.
Chce k hvězdám blíže, leč hrouda mu nohy víže, tepny touhou bijí... A přece hrozí, že to v éře velmistrů na kýženou trofej stačit nebude.
