Byla tu legrace, smál se první muž v noční frontě na kotlíkovou dotaci

  • 64
Žadatelé o dotace na nový kotel, které rozděluje Liberecký kraj, se po nočním čekání ve frontě dočkali. Ve výjimečně otevřeném vestibulu krajského úřadu časně ráno vytvořili frontu, která sahala daleko od vchodu na úřad. Podatelny otevíraly v sedm hodin.

V šest hodin ráno se na krajském úřadě svítí a vestibul je zcela zaplněn lidmi. Sedí na židlích a odhadem jich je uvnitř sto dvacet.

Prostor vymezují igelitové pásky jako u policejních případů, tady jsou jen červeno-bílé. Lidé nejrůznějšího věku ale v dešti podupávají ve frontě, která se táhne až na venkovní schody a pokračuje mnoho metrů na chodník vedoucí od krajského úřadu. A přicházejí další. Startuje přijímání žádostí o takzvané kotlíkové dotace.

Šťastlivec, který si vystál nebo spíš vyseděl pořadové číslo jedna, se už za pár desítek minut dočká. Podatelna se otevře v sedm hodin. Na krajský úřad přišel už v neděli ve tři hodiny odpoledne.

„Docela to uteklo, byla tu i legrace. Radši jsem přišel dřív, nechtěl jsem riskovat, že se na mě nedostane,“ hlásí Josef Frčo z Osečné, který se posiloval chlebem s řízkem a nabízel řízky i ostatním.

Žena jen tři místa za ním se střídala v čekání se synem. „Spánek to nebyl, ale dalo se to vydržet. Už nám to zaplaťpánbůh končí,“ oddechla si.

Na židlích uvnitř i venku panuje vesměs napjaté ticho. Na namířený fotoaparát lidé reagují někdy podrážděně, jindy s vtipem.

Lidé stojí v pondělí ráno frontu před krajským úřadem.

„Filmujete to, ale to jste ještě nezažili fronty za komunistů. Stáli jsme na kočárky, auta a když byla olympiáda v Moskvě, tak i na toaletní papír,“ směje se muž důchodového věku.

Odhadem bude mít pořadové číslo přinejmenším přes dvě stě. „Zvažoval jsem, jestli to pošlu v pátek poštou, mohlo by to ale přijít až v úterý. Radši jsem přišel osobně.“

Jak dlouho bude čekat, neví, ale má na to celý den. „Jsem v důchodu. Dnes se to ale nemůže vyčerpat. Dostane se na devět set žadatelů,“ hlásí optimisticky muž ve vytrvalém dešti. Je rozhodnut čekat řadu hodin.

„Naposledy jsem takto čekal na Favorita. Taky to bylo přes noc. Je to srovnatelná fronta,“ přidává se muž z Turnova s pořadovým číslem pět. Přišel v neděli v pět hodin odpoledne. „Věříme, že se tady na všechny dostane. Chtěl jsem ale mít jistotu.“