„Připojuji svůj podpis jako naléhavý apel k podpoře iniciativy českých profesních kolegů se zájmem, aby odpovědné státní orgány nepřipustily uskutečnění shora nastíněné hrozby a zasáhly, a to i korekcemi v oblasti personální,“ připsal pod dopis Miloš Forman ze Spojených států.
Dopis podepsali i jiní známí režiséři, mimo jiné Jiří Menzel, Ivan Passer, Juraj Jakubisko, Drahomíra Vihanová nebo Jan Hřebejk. Připojili se k nim také zástupci dalších filmařských profesí v čele s kameramany.
„Archiv pod vedením Michala Breganta poškozuje umělecká filmová díla tím, že je distribuuje v českých a zřejmě i zahraničních kinech v primitivně digitalizované formě, zcela nepřijatelné pro jejich autory,“ stojí v dopisu. Podle filmařů archiv plýtvá veřejnými prostředky na výrobu nosičů, jejichž kvalita nebude stačit ani pro televizi, natož pro kina.
Filmaři opakovaně vytýkali archivu, že dává přednost levnější digitalizaci zejména v Maďarsku a že k restaurování nezve původní tvůrce děl, jejich dědice či jiné profesionály. Syn Oldřicha Lipského proto nedal souhlas k digitalizaci otcovy komedie Adéla ještě nevečeřela, přesto vznikla. Nejnověji se čeká spor kolem úpravy snímku Adelheid.
Národní filmový archiv namítá, že petici podepsalo jen dvacet profesionálů. „Navíc režisér Vojtěch Jasný svůj podpis odvolal,“ dokládá archiv dopisem Jasného, který píše, že si nepřeje hádky a spory. „Archiv dělá svou práci dobře, kameramani také,“ míní veterán českých režisérů.
Archiv také tvrdí, že „provinční války, kdy jedna zájmová skupina systematicky útočí na klíčovou instituci české kinematografie, a to i zpochybňováním jejího značného mezinárodního renomé, účelově vybranými fakty a pomluvami za hranicí slušnosti, profesní obci značně škodí.“
Ministerstvo kultury, pod které Národní filmový archiv spadá, se k dopisu filmařů zatím nevyjádřilo.
