Ještě ani nebyl v cíli, přesto už zatínal pěst. Bylo vidět, v jaké byl euforii. Bylo znát, jak se mu ulevilo. Ondřej Moravec, trojnásobný olympijský medailista, je zpět mezi elitou. V Ruhpoldingu zažil báječný vzestup: 13. ve sprintu, 8. ve stíhacím závodě a v neděli druhý v závodě s hromadným startem, kdy už mohl dát své radosti průchod naplno.
O den dříve prožíval podobné pocity Michal Šlesingr. Ve stíhacím závodě dojel třetí, jen těsně za superhvězdou Martinem Fourcadem, a upřímně přiznal: „Bedna? S tím bych v prosinci úplně nepočítal.“
Ano, prosinec, to byly jiné časy. Šlesingr v nejtěžší chvíli spadl ve sprintu až na 72. místo. Moravec se potácel na hraně druhé a třetí desítky. A šéftrenér Ondřej Rybář zvažoval razantní změny. V neděli už obě své hvězdy chválil.
Vánoční dril pomohl
Samozřejmě, víc než muži zářila Gabriela Soukalová. Dvakrát byla druhá, v třetím závodě sedmá a díky obdivuhodné stabilitě stále vede Světový pohár o 35 bodů před Francouzkou Dorinovou Habertovou. „V každém závodě jsem se letos dostala do elitní desítky. To je neuvěřitelné,“ žasla.
Gabriela Soukalová
Ondřej Moravec
Michal Šlesingr
Vzestup Moravce a spol. však vzbudil ještě větší pozornost, vždyť před zastávkou v Ruhpoldingu žádný z mužů nepronikl v této sezoně do elitní desítky, tentokrát v ní byl aspoň jeden Čech pokaždé.
Čím to? Stejně jako nebylo úplně zřejmé, proč předtím muži tápali, nabízí se i několik příčin jejich vzestupu. Šlesingr i Moravec pojmenovali své největší chyby a během vánoční pauzy pracovali na jejich odstranění.
Úspěšná zastávka v RuhpoldinguČtyři stupně vítězů: 2x Soukalová (2. ve sprintu a stíhacím závodu), jednou Moravec (2. v závodu s hromadným startem) a Šlesingr (3. ve stíhacím závodu). Dalších šest umístění v elitní desítce: Šlesingr (8. ve sprintu), Moravec (8. ve stíhacím závodě), Vítková (7. ve stíhacím závodě, 9. ve sprintu a závodu s hromadným startem), Soukalová (7. v závodě s hromadným startem). |
U Šlesingra byl problém zjevný: střelba. Skvěle rozjetý sprint v Pokljuce si pokazil čtyřmi špatnými ranami, ve stíhacím závodě přidal další tři omyly. V Ruhpoldingu zvládl tato dvě klání bez chyby - a výsledky se dostavily. „Snad je špatné období prolomeno,“ doufal.
Také Moravec toužil po střeleckém zlepšení, zejména na položkách vleže. „Střílel jsem je dřív kolem třiceti vteřin, což bohužel v těchto kontaktních závodech není téměř konkurenceschopné.“
I proto během přestávky pracoval na tom, aby je zrychlil. V sobotu to ještě nevyšlo stoprocentně, když riskantní palba vyústila ve dvě chyby a osmé místo. Přesto své cestě věřil: „Myslím, že tak se můžu dostat k velkému úspěchu. Nejlepší závodníci střílejí rychle, a pokud se jim nebudu schopný dorovnat, tak se do té top trojky budu strašně těžko dostávat,“ říkal po stíhacím závodě.
Jak plánoval, tak učinil. V neděli pálil znovu rychle, ale už i čistě - a skutečně se na stupně vítězů vrátil. „Čtyři nuly jsem dal teprve potřetí v životě,“ usmál se.
Dcera jako motivace navíc
Oběma českým tahounům pomohly i vnější okolnosti. Šlesingrovi paradoxně lehčí viróza, která ho trápila přes Vánoce. „Měl jsem nižší očekávání. Říkal jsem si, že můžu zajet dobře, ale když nezajedu, tak se nemůžu úplně divit. V tom to asi bylo trochu snazší.“
Ondřej Moravec slaví druhé místo a posílá pozdrav manželce a malé dceři.
Vysvětlení pochopitelné, těžko však čekat, že podobný recept zafunguje pokaždé. Jak tedy udržet hlavu uvolněnou? „Nenakládat si toho na sebe tolik, to je samozřejmě nejlepší. Ale není to snadné: čím víc chci, tím to třeba bývá horší. A nemůžu si poručit, abych nechtěl.“
Stejně jako Moravcovi mu však může psychicky pomoci výsledkový průlom, pro pohodu hlavy tak důležitý. „Nálada se úplně změní. A i tlak zvenčí, ať už od fanoušků, novinářů a kohokoliv, můžeme brát lépe, když se nám začalo dařit. Můžeme být klidnější,“ líčí Moravec.
I jemu se přihodila událost s biatlonem nesouvisející, která mu myšlenky pomohla odvést jinam. Druhého ledna se mu narodila dcera Rozálie. „A najednou o sportu přehnaně nepřemýšlím,“ říkal. „Mám trochu novou motivaci. Když se povede nějaký výsledek, můžu to brát částečně jako dárek pro tu příležitost.“
Výsledek se povedl - a ne jeden. A chmury z úvodu sezony jsou náhle pryč. Pomohlo tomu i slušné představení 24letého Michala Krčmáře, v Pokljuce zatracovaného za mizerné představení ve štafetě, nyní povzbuzeného premiérovou nominací do závodu s hromadným startem pro třicítku nejlepších.
A k tomu již zmiňovaná stabilní forma žen... „Je to příslib, že se nám příště bude zase dařit,“ řekl jejich trenér Zdeněk Vítek. Už ve středu začíná další díl Světového poháru - a Češi do něj mohou vstoupit plni optimismu.
