Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ani jiné organizace věnující se migraci a práci s uprchlíky se s podobným jednáním v takovém rozsahu nesetkaly. I když bylo zřejmé, že uprchlické vlny mohou využít i ti, kteří nepřichází s dobrými úmysly, jsou tyto události šokující. Žadatelé o azyl jsou ve velké většině vděční za pomoc a možnost žít v cílové zemí a k problémům docházelo až později, z důvodu frustrace, neúspěšné integrace, spíše ve druhé a další generaci.
Útoky v KolíněSILVESTR: Cizinci obtěžovali a okrádali ženy OBĚTI: Sahali nám všude, vypověděly ženy ÚTOČNÍCI: Němci identifikovali třicet lidí VYŠETŘOVÁNÍ: Mezi útočníky byli i běženci POLICIE: Velitele postavili mimo službu EXPERTKA: Merkelovou čeká boj o vlastní voliče CDU: Ve vládní straně panuje mrazivá nálada VODNÍ DĚLA: Pegida demonstrovala v Kolíně MUSLIMOVÉ: Neházejte nás do jednoho pytle se zločinci REPORTÁŽ: Hoteliéři se bojí o turisty |
Aktuální situace je však nebezpečná také v tom, že ti, kteří odmítají imigraci paušálně a nerozlišují kolektivní nebo individuální vinu, budou mít navrch, a budou se snažit debatu ovládnout a vytěžit nejvíc. Ti rozumnější z těch, kteří budou prohlašovat “měli jsme pravdu, že to jsou zločinci!“, budou dodávat „bohužel“.
Velvyslanec jedné západoevropské země nedávno vzpomínal, jak po roce 1968 zněly v jeho zemi hlasy „hlavně k nám nepouštějte ty komunistický agenty!“ A přestože se nám to zdá urážlivé, tak nějací agenti mezi uprchlíky z Československa nasazeni skutečně byli. Stejně jako byli lidé, kteří nedodržovali pravidla a páchali trestné činy mezi desítkami milionů Evropanů, kteří migrovali v minulém století do USA, Austrálie nebo Jižní Ameriky. Část z nich jako žadatelé o azyl.
Takové paralely ale nynější zločiny mladých přistěhovalců omluvit nemohou. A jsou nedostatečné i pro zmírnění frustrujících pocitů, které zažívají především ti, kteří uprchlíkům aktivně pomáhají. Ti nyní budou ještě více obviňováni v lepším případě z naivity, v tom horším z vlastizrady.
Absolutní většina z těch, kteří uprchlíkům pomáhají, by přitom byla ráda, pokud by ti lidé mohli žít dál ve své zemi. Pouze se snaží pomáhat potřebným, kteří již na cestě byli. A říkat, že další odcházeli právě kvůli jejich pomoci, je podobné jako tvrdit, že kvůli systému zdravotního pojištění jsou lidé schválně nemocní.
Tvrdá opatření a represe
Je zřejmé, že nyní přijde obrat směrem k tvrdým opatřením a represi. Pokud může být na nedávných událostech něco pozitivního, tak to bude pravděpodobně akcelerace fungování již dohodnutých opatření členských vlád EU, fungování registrace a tzv. hotspotů, lepší ochrana vnějších hranic a urychlení jak azylových řízení, tak počtu deportací těch, kteří na azyl nedosáhnou.
Současně budou zintenzivněna preventivní opatření, tedy humanitární a rozvojová pomoc pro země původu a tranzitu. Stejně tak je třeba bojovat proti převaděčům a získat informační převahu, aby lidé neopouštěli domovy pod dojmem nereálných slibů o evropském ráji.
Pokud by k tomu nedošlo, musí Německo uzavřít své hranice a žadatele vracet do první bezpečné členské země, kterou prošli. A pravděpodobné bude minimálně dočasné omezení Schengenského systému.
Také se bude zvyšovat tlak na politiky, aby odmítli tzv. kvóty. Přitom je ale zřejmé, že v rámci kvót by docházelo k bezpečnostním prověrkám a každý stát umožní volný pohyb na svém území pouze těm, kteří žádné riziko nenesou.
Bylo obrovskou chybou, že německé tajné služby a úřady nedokázaly odhadnout možné rizikové chování části mladých přistěhovalců. Přitom právě Německo bylo známé tím, že se snaží o integraci od prvního dne.
Dle vyjádření orientalistů i samotných muslimů nemá dané jednání žádnou oporu v islámu. Naopak, je s ním v zásadním rozporu. Podle islámského práva by tito muži měli být velmi tvrdě potrestáni. Nejsem orientalista, ale pracoval jsem rok v Jemenu, nějaký čas v Jordánsku a pobýval v dalších muslimských zemích, a mé zkušenosti byly vesměs pozitivní.
Roli mohl sehrát i alkohol, který je v Evropě na rozdíl od většiny arabských zemí mnohem dostupnější. Ale ani to není omluva. Je třeba okamžitě začít pracovat na kulturně orientačních kurzech a poučení o pravidlech a možných trestech. A ještě více zdůrazňovat, že podmínkou pobytu a pomoci je dodržování pravidel.
Strategická chyba?
Stále platí, že milion žadatelů o azyl, který přišel v loňském roce (i když někteří strašili mnohem vyššími čísly), znamená pouze dvě desetiny procenta obyvatel více než půlmiliardové EU. Problémem je, že většina z nich míří právě do Německa, kde se jedná již o zhruba procento obyvatel. Ale ani to není pro silnou ekonomiku s 85 miliony obyvatel nezvládnutelný úkol.
Stovky oznámeníPolicie v Kolíně nad Rýnem registruje už 516 trestních oznámení, která v německém velkoměstě souvisejí s událostmi silvestrovské noci. Zhruba ve dvou pětinách případů jde mimo jiné o sexuální napadení, uvedla s odvoláním na policejní zprávu agentura DPA. Podle svědků mladí muži arabského a afrického vzhledu v kritickou noc obkličovali ženy, sexuálně je napadali a okrádali. Počet trestních oznámení rychle roste, v sobotu jich bylo 379. zdroj: ČTK |
Měli bychom si přát, aby to Německo zvládlo. Protože pokud by se to Německu nepodařilo, bude to mít negativní dopady i pro nás. Nyní se ukazuje, že zvládnout migrační vlnu dá ještě větší práci, než někteří předpokládali. Zda bylo tzv. „pozvání“ německé kancléřky strategickou chybou, nebo to bude počátek nového německého hospodářského zázraku, ukáže teprve budoucnost.
Nikdo už nebude řešit, že Angela Merkelová ve skutečnosti nikoho přímo nezvala, ale pouze nepřímo vyjádřila, že Německo bude dodržovat Ženevské konvence a těm, kteří skutečně prchají před válkou, dá možnost požádat o azyl. A to i v reakci na neschopnost některých zemí zvládnout uprchlickou vlnu. Jen několik dnů po novoročním projevu, ve kterém apelovala na křesťanské a morální hodnoty Němců při vnímání uprchlíků, je kancléřka nucena pod vahou okolností k obratu. I ona hovoří o razantním omezení počtu migrantů.
Jan SchrothProjektový manažer IOM Praha. Vystudoval mezinárodní vztahy na FSV UK; půlrok strávil na univerzitě v Saarbrückenu. Pracoval mimo jiné jako redaktor ČTK, pro o. p. s. Člověk v tísni nebo pro UNHCR v Jemenu. Mezinárodní organizace pro migraci byla založena v roce 1951 pro koordinaci přesídlení uprchlíků po druhé světové válce. Tato mezivládní organizace má dnes 162 členských států. Zdroj: IOM |
Otázkou, kterou zatím nikdo z kritiků imigrace řádně nezodpověděl, zůstává, jak toho dosáhnout a nadále dodržovat závazky mezinárodního práva. I pokud by se teoreticky podařilo hermeticky uzavřít vnější hranice EU nemusí to vůbec znamenat, že automaticky klesne počet uprchlíků.
Podle pravidel by měl na hranici daného státu každý nadále dostat možnost, aby byla posouzena jeho žádost o ochranu. Stejně jako tuto možnost dostali v minulosti stovky tisíců Čechů. A ačkoli se to nyní zdá z dnešního pohledu iluzorní, mohou jí další opět v budoucnosti potřebovat.
Selekce uprchlíků
I pod tíhou aktuálních událostí bude přibývat hlasů po selekci uprchlíků z některých zemí nebo podle pohlaví. Evropa se ale kvůli své geografické poloze nemůže zachovat jako Kanada, USA nebo Austrálie, které si v rámci přesídlovacích programů teoreticky mohou vybírat jen rodiny s dětmi. Na jejich půdu se uprchlíci nedostanou, protože letecké společnosti je tam bez víz nedopraví.
Podle dat IOM bylo mezi milionem registrovaných uprchlíků za loňský rok v rámci EU necelých čtyřicet procent žen a dívek. Muži tedy měli převahu, ale nikoli dramatickou. Jinak je tomu mezi dětmi a mladistvými, kterých je mezi migranty asi pětina a často přicházejí bez rodičů. Zde mají chlapci až 90procentní převahu.
Právě s těmito skupinami je třeba i pod dojmem silvestrovských událostí intenzivně pracovat. A i když se neustále ukazuje, že je aktuální uprchlická krize v mnohém jiná než ty minulé, přesto má smysl se z minulosti poučit v tom, že jednoduchá, krátkodobá řešení, při kterých bude ohýbáno právo nebo uplatňován kolektivní trest, nejsou ta správná.
