Kámen se britskému profesorovi a jeho týmu z Curtinovy univerzity v Západní Austrálii podařilo doslova vyhrabat z bahna o Silvestru, několik hodin předtím, než místo zalila voda, uvádí BBC. K místu nálezu, které pomohlo určit i letecké pátrání, svědectví obyvatel, dron a průvodci z řad australských domorodců, se Bland dostal na čtyřkolce.
Zásadní roli v nalezení meteoritu ale sehrála síť 32 automatizovaných kamer, zvaná Desert Fireball Network, která po svém dokončení bude sledovat oblohu nad třetinou Austrálie. Částečně už ale je funkční a pět kamer průlet kamene zaznamenalo. Meteorit v Eyreově jezeře byl vůbec první úspěch kamerové sítě.
Kromě určení polohy dopadu ale podle Sydney Morning Heraldu má síť i další využití - dokáže vypočítat, odkud meteorit přiletěl. „Toto těleso pocházelo z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, což bylo dosud s určitostí možné říci pouze o dvaceti meteoritech v historii,“ uvedl SMH.
Lze se meteoritu dotknout?Objev meteoritu oživil otázku, zda je přípustné na takový nález sahat holýma rukama. Astronomický ústav AV radí nálezcům se meteoritu kvůli kontaminaci nedotýkat. V konkrétním případě meteoritu z Eyerova jezera podle spoluobjevitele meteoritu Martina Cupáka „karanténa“ smysl neměla, protože meteorit již byl kontaminován více než měsíčním pobytem v mazlavém slaném bahně plném organické hmoty. Kvůli poréznosti i uvnitř, což částečně omezuje možnosti chemické analýzy meteoritu. |
Bland připomněl na tiskové konferenci také další rozměr objevu: vesmírné agentury vynakládají miliardy dolarů na zkoumání asteroidů, mimo jiné i pro budoucí surovinové využití. Teď bude možné zkoumat vzorek, o kterém se celkem přesně ví, odkud pochází.
Eyreovo jezero se nachází v jihoaustralském vnitrozemí a když se zaplní, má rozlohu přes devět tisíc kilometrů čtverečních.
Vědci zatím předpokládaný, že objevený meteorit patří mezi tzv. chondrity, jak se označují tělesa vzniklá v rané fázi tvoření sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardami let. Většina meteoritů patří právě mezi chondrity, jejichž složení v sobě nese informace o zrodu sluneční soustavy. Naopak jako siderity se označují meteority, které prošly geologickým horotvorným procesem.
Na stáří meteoritů pak lze nazírat z několika úhlů pohledu: rozlišuje se stáří pozemské, stáří absolutní (od zformování tělesa) či stáří odpovídající době expozice tělesa kosmickému záření.
