Děda Mráz pokyvoval hlavou a říkal, že ledová stěna ve Víru je slušná

  • 5
Stačilo šest mrazivých dní a Vír na Bystřicku se zase po roce může chlubit nejvyšším umělým ledopádem v České republice. Skály v údolí řeky Svratky nedaleko známé přehrady zaledovala parta horolezců.

Není výjimkou, že u silnice zastaví auto, aby si jeho posádka tu zimní nádheru vyfotila. „Šel kolem stěny děda Mráz, pokyvoval hlavou a říkal, že je to slušný,“ vtipkují tvůrci zimní atrakce na webu ledovastenavir.cz.

A mají pravdu. I když se na mrazy pořádně načekali, ten výsledek stojí za to. Skály už jsou obalené dostatečně silnou vrstvou zmrzlé vody na to, aby si lezení na ledopádu mohli užít vyznavači adrenalinu.

„Začali jsme ledovat 30. prosince ve večerních hodinách, snažíme se využít co nejvíc času. Jedeme prakticky nonstop - jen s malými přestávkami, kdy mrazy nebyly dostačující,“ hlásil jeden z party horolezců Rostislav Filip.

Někteří se pod stěnu na čas dokonce nastěhovali. „Slávek Matuška spal v chatce, topil si v kamnech a chodil po dvou hodinách stěnu kontrolovat, aby případně nastavil systém jinak,“ chválí kolegu Filip.

Ledování totiž komplikoval vítr, který odnášel kapky jinam. První lezci vyzkoušeli skálu pokrytou ledem ve středu večer za umělého osvětlení. Podle rezervačního formuláře už je na čtvrteční večer stoprocentně obsazená kapacita třiceti osob.

Plno bude ve Víru také o víkendu. A zájemci o lezení se mají na co těšit. Zaledované jsou díky solidním podmínkám kromě Velké věže také Žlab, Blueberry a sousední Malá věž. „Na Malé věži snad ještě nikdy tolik ledu nebylo,“ uvedl Filip.

Vírský cepín bude letos bez puncu mistrovství republiky

Horolezci museli před otevřením jedné z velkých vysočinských zimních atrakcí nejdřív některé kusy ledu odsekat kvůli bezpečnosti. „A ­také kvůli tomu, abychom vůbec našli místa, kam umístíme lana pro lezce,“ líčí Filip.

Vírská parta si pomáhá systémem hadic s čerpadlem, které odebírá vodu přímo ze Svratky.

Nejvyšší skála má necelých padesát metrů. „Cesty jsou dlouhé kolem pětadvaceti metrů. Pokud bychom lezce pustili dál, už by ohrožovali ostatní na dalších cestách, protože ty by se křížily,“ vysvětluje.

Horolezci by na dodatečné slavnostní otevření rádi přemluvili držitele Koruny Himálaje Radka Jaroše, který na vírskou stěnu jezdí každoročně trénovat. Na programu jsou i ­metodické akce. Vrcholem sezony pak bude 13. února závod v lezení na rychlost Vírský cepín, tentokrát však bez puncu mistrovství republiky.

Má to navíc jeden háček. Led nesmí do té doby odtát, opadat a odtéct do Brna. „Budeme doufat. Když bude jen pár stupňů nad nulou, do února přežijeme. Ovladač na počasí však ještě nemáme,“ směje se jeden z tvůrců stěny.