Boj mezi frakcemi, nemohoucnost policie a armády a troufalost gangů vedly frustrované obyvatele dvousettisícového přímořského města ležícího asi sto kilometrů od hlavního města Tripolisu k rozhodnutí udělat si pořádek sami. Informoval o tom web Correspondents.org, který monitoruje dění v Egyptě, Tunisku a Libyi.
„Nemáme dovoleno provádět žádné úkoly bez toho, aniž bychom měli uniformu a masku,“ vysvětluje Islám Halab, jeden z členů skupiny. „Skrýváme naši identitu kvůli bezpečnosti a kvůli tomu, že ani naše rodiny netuší, že jsme členy skupiny. Teď po třech letech už nás ale většina lidí ve městě dobře zná,“ dodává Halab.
Ve skupině čítající asi 130 dobrovolníků jsou doktoři, inženýři i bývalí policisté. Nedostatek zkušeností z boje jim prý vynahrazuje touha obnovit v zemi pořádek. Přestože kvůli strachu o odplatu nosí členové černé kukly, lidé ve městě je chválí za snížení kriminality. Počet ozbrojených loupeží, krádeží, vloupání a drogových zločinů se totiž notně snížil.
Hlavní výzvou jsou pašeráci lidí
Největší výzvou jsou pro skupinu pašeráci lidí. Problém se prohluboval se zhoršováním uprchlická krize, kdy tisíce lidí začaly Libyi využívat jako přestupní stanici při cestě do Evropy. Halab tvrdí, že se svými kolegy nedávno zatkli kolem pětadvaceti pašeráků a téměř každý den další nelegální přepravce zadrží (více o uprchlících v Libyi zde).
„Lidé si myslí, že je Zuára symbolem pašeráctví, ale teď je také symbolem boje proti němu,“ řekl mluvčí skupiny Adam Abza. „Evropa teď ve Středozemním moři nenajde jediného nelegálního migranta, který by odplul ze Zuáry. Děláme ale práci, kterou by si Evropa měla udělat sama,“ citoval Abzu na konci října loňského roku The Telegraph.
Domobrana si v roce 2013 založila centrálu v opuštěné továrně a vybavili ji kancelářemi a celami pro vězně. „Na začátku jsme spolupracovali se státními úřady ve městě, zejména policejním a bezpečnostním ředitelstvím,“ říká. „Později jsme však zjistili, že někteří z nich nechtěli mít bezpečnou a stabilní zemi, chtěli jen využít chaosu,“ dodává.
„Před dvěma lety jsme zatkli pašeráky a poslali je k trestnímu stíhání. Soud je však propustil po zaplacení pokuty, která se podobala spíše úplatku,“ říká. Největším úspěchem skupiny bylo loni v srpnu chycení pašeráků zodpovědných za utopení tří set lidí. „Pracujeme a věříme v naši věc, budeme v tom pokračovat,“ říká Halab. Dodává ale, že na všechno oni sami nestačí.
V zemi panuje dvojvládí
Funkční vláda v Libyi neexistuje od roku 2011, kdy během arabského jara přišel o život diktátor Muammar Kaddáfí a země upadla do občanské války. V současnosti se o moc přetahují dvě hlavní frakce a v zemi panuje dvojvládí.
Libyjský plukovník Kaddáfí: někdejší „vzteklý pes“, jenž se smířil se Západem |
Dohodě mezi mezinárodně uznávanou vládou v Tobrúku a kabinetem v Tripolisu, který je obviňován ze spojenectví s islamisty, brání zastánci tvrdé linie na obou stranách. Situace je o to nepřehlednější, že na území severoafrického státu operují i další uskupení.
Zástupci obou vlád se setkaly 16. a 17. prosince na Maltě a poté v Maroku, kde za podpory OSN podepsaly mírovou dohodu. I přesto jsou z Libye hlášeny pokračující boje.
Lodě s uprchlíky ztroskotaly v únoru už u břehů Libye, zemřely stovky lidí:
11. února 2015 |