Lemmy toho byl živoucím příkladem. Na kytaru začal hrát proto, aby balil holky, dělal bedňáka Jimimu Hendrixovi a v roce 1975 založil kapelu Bastard, kterou přejmenoval na Motörhead. Což je mimochodem slangový výraz pro drogu speed.
Motörhead v Brně na velodromu
Tehdy se zrodila legenda spojující surovost a přímočarost punku s hutností a úderností heavy metalu. Hymny jako Ace Of Spades či Overkill se staly naprostou klasikou, na níž přísahají celé generace příznivců tvrdé muziky. Stejně kultovním se stal Lemmyho zvyk nastavit si stojan s mikrofonem co nejvýše. Když přišel na pódium, stručně oznámil: We are Motörhead and we play rock ́n ́roll. Hrábl do strun a spustil svůj typický chraplák. Fanoušci šíleli.
Jeho život, to byla bezstarostná, rychlá a zatraceně hlučná jízda plná krásných žen, drog, chlastu, ale především – a to je třeba zdůraznit – vynikající muziky. Na to, jak výborná alba stvořil, by se pod výčtem nespočtu Lemmyho legendárních výroků nemělo zapomínat. Kvalita diskografie Motörhead se stabilně držela vysoko. Lemmy uměl složit nejen jednoduchý, chytlavý a rychlý song, ale proslul i jako výborný textař, napsal například text k hitu Mama, I ́m Coming Home od Ozzyho Osbournea.
Klasika? Mozart a Motörhead
Za sedmdesát let svého života se stal ikonou celé hudební branže. Posledním mohykánem. Nesmrtelným. Když se Arnold J. Rimmer v seriálu Červený trpaslík ptá „Proč neposloucháš skutečnou klasiku, jako Mozarta, Mendelssohna nebo Motörhead?“, vystihuje tím, jakou auru kolem sebe dokázal Lemmy Kilmister vytvořit. Přitom to nebyl žádný nevychovaný fracek, ale chytrý člověk, který své příznivce ponoukal ke čtení knížek, nabádal je k toleranci či upřímnosti a nesnášel pozérství.
Popravdě řečeno, je zázrakem, že se při svém nespoutaném životním stylu dožil sedmdesáti let. Zdravotní problémy jej v posledních letech sužovaly stále víc a víc, Lemmy ale tvrdošíjně pokračoval v práci. Ještě letos vyšlo nové album Bad Magic a v únoru příštího roku měli Motörhead zahrát v Praze. To už však nestihnou.
Ačkoliv člověku se pořád tak nějak nechce věřit, že Lemmy opravdu zemřel. Jak napsal jeden z fanoušků Motörhead v internetové diskuzi: „V jednom starém Rock Reportu je pod článkem o Motorácích kresba, kde je zobrazené zničené město po jaderné válce a všichni jsou mrtví. Na troskách sedí Lemmy a saje z flašky Jacka Danielse. Dneska to Lemmy sice zabalil, ale možná někdy po konci světa odněkud z kanálu zasípe: Bastardi, furt jsem tady!“
