Poslední dva dny to byl docela kvapík, že?
Jsem hrozně unavená, u kadeřnice jsem před vyhlášením usínala. V neděli dopoledne jsme ještě trénovali, pak jsme zabalili, jeli na letiště a ve tři letěli celou noc. V letadle se moc spát nedalo, přistáli jsme v poledne.
Byla jste nervózní, jestli zvítězíte?
To ne, já si to chtěla hlavně užít a neřešila, kdo vyhraje. Stejně výsledky neovlivním.
Co to pro vás znamená, že už máte na hlavě druhou korunku?
Je pravda, že moc lidem se to nepovedlo. Je to taková třešnička na celé sezoně.
Je to jiné po dvou letech, dá se to nějak srovnat?
Hlavně bych chtěla hrozně poděkovat všem, kteří se nějak přičinili, že jsem se stala Sportovkyní roku. Mám hroznou radost, že je korunka stále v držení ženy a že jsme nepustily k trůnu muže (úsměv). Je to asi stejné jako v roce 2013, ale vždycky je těžší obhajovat, takže téhle korunky si asi vážím daleko víc, protože minule jsem k tomu přišla ani nevím jak. A letošní rok tak vůbec nevypadal a mě ani nenapadlo, že bych mohla vyhrát po loňské sezoně, kterou jsem skoro celou vynechala. Vážím si toho hrozně moc.
Kdybyste mohla hlasovat vy, kdo by váš hlas získal?
Proběhla anketa, kdy sportovci hlasovali mezi sebou, a já vyhrála, z čehož jsem měla velkou radost. A přiznám se, že jsem hlasovala pro sebe, stejně to dělalo i pár dalších. Brala jsem to z pohledu, že jsem jako první dokázala obhájit světové zlato na čtvrtce překážek. Po zranění jsem vyhrála mistrovství světa i Diamantovou ligu a nic víc se vlastně u nás vyhrát nedá. Ale je to strašně těžké poměřovat, jiné sporty mají třeba v jeden rok mistrovství světa i Evropy.
Nejemotivnější moment sezony? Pekingský titul světové šampionky, vlaštovka v Paříži na Diamantové lize nebo něco jiného?
Těžko říct, možná fakt ta Paříž, kde se to zlomilo, zase jsem si začala věřit. Ale pak v Pekingu to bylo také hodně silné, kdy se mi povedlo obhájit.
A kdy vám naopak bylo během roku na dráze nejhůř?
Asi když jsem věřila, že mám na slušný čas, ale pořád jsem nemohla zaběhnout pod 55 sekund. Nebylo snadné zůstat pozitivní a v tréninku dál pracovat. Myslela jsem, že to půjde snáz, ale dopadlo to dobře, i tak byl postavený trénink, jen jsem byla nedočkavá.
Jak moc jste v Africe přemýšlela o Riu?
Samozřejmě to v hlavě mám, bude to pro mě vrchol kariéry. Myslím, že jsem v nejlepších letech, žádná další olympiáda už mě asi nečeká. Takže to beru zodpovědně, trénovala jsem dobře a bez bolístek, jde to dobrým směrem.
Hodně jste dostala v tréninku zabrat?
Šlo to dobře, nic mě nebolelo, nebyl důvod se šetřit, i když jsem se samozřejmě hlídala.
Asi velký posun oproti loňsku, kdy jste po zranění začínala prakticky od nuly...
To je sto a jedna. Spíš se to pomalu blíží roku 2013, sama jsem z toho byla překvapená. Když se zapracuje na rychlosti, může z toho být rychlá čtvrtka.
Máte v hlavě i myšlenky na světový rekord?
To ne, hlavně na olympiádu, že bych chtěla vyhrát. I když lidi o světovém rekordu mluví, takové výkony nepadají na vrcholných soutěžích, kde se běhají tři kola. Je to daleko, přece jen půl sekundy je ještě hodně.
Moment, díky kterému se Zuzana Hejnová stala Sportovkyní roku 2015. Zlatý běh české překážkářky na světovém šampionátu v Pekingu
V sobotu vám bylo devětadvacet, došlo v Africe i na oslavu?
Jen poslední večer jsme si dali víno, večeři a spát. Bylo to fajn, ale měli jsme toho plné zuby.
Říkala jste, že další olympiáda už se vás asi týkat nebude. Jak dlouho chcete závodit?
Určitě bych rok po olympiádě ještě chtěla běžet na mistrovství světa v Londýně, bylo by hezké zakončit kariéru tam, kde jsem získala olympijskou medaili. Pak bude záležet na zdraví, když budu fit, třeba nebude důvod končit.
Umíte si představit návrat po mateřské pauze jako třeba Barbora Špotáková?
To asi ne. To jde asi snáz v technických disciplínách, nebo když jsou holky mladé.
Jak dlouho máte teď od atletiky volno?
Asi tři dny, pětadvacátého bych měla jít klusat, pak volno a na sedmadvacátého je plánovaná posilovna.
Bylo složité sehnat dárky, když jste se až teď vracela z Afriky?
To bylo špatné, něco jsem pořídila, něco objednala přes internet, ale ani jsem ještě nestihla zkontrolovat, co dorazilo.
