Konference se účastnilo na 1 400 novinářů (17. 12. 2015)

Konference se účastnilo na 1 400 novinářů (17. 12. 2015) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Putinova tříhodinová nicneříkající show

  • 250
Ruský prezident Vladimír Putin má za sebou další mnohahodinový maraton a jako obvykle sliboval, že odpoví na všechny otázky ruských i zahraničních novinářů. Výsledek opět ale vzbuzuje rozpaky, konstatuje analytik Vladimír Votápek.

Prezident Vladimír Putin ve čtvrtek už pojedenácté odpovídal na otázky žurnalistů ve formátu velké tiskové konference. Zatímco v 2001, na počátku své prezidentské kariéry, se Vladimír Vladimírovič věnoval čtyřem stovkám novinářů, tentokrát se mohlo z jeho odpovědí těšit 1390 redaktorů.

Pravda, hodnotu tohoto rekordu poněkud oslabuje skutečnost, že za některé státní nebo prokremelská média se konference účastnilo nesmyslně vysoké množství zpravodajů (např. tři státní TV kanály byly celkem zastoupeny 95 účastníky). Ale i tak jde ze strany tisku o úctyhodný výkon.

Velký obdiv si zaslouží také hlava ruského státu. S letošními třemi hodinami a sedmi minutami trvání tiskovky se sice ani nepřiblížil k rekordním 4 hodinám a 40 minutám z roku 2008, nicméně hovořit více než tři hodiny a přitom sdělit tak málo smysluplných informací, to je opravdu umění.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Pan prezident využil celou řadu triků, doporučovaných mediálními poradci pro případ, kdy musíte mluvit a přitom nechcete nic říct. Někdy zopakoval otázku jinými slovy a dál ji nekomentoval a hovořil o tom, co pro něj bylo důležité. Pokud mu byla otázka nepříjemná, často jen přepadl záchvat kašle. Občas řekl zřejmou nepravdu, ale v naprosté většině případů si vystačil s nějakou obecnou formulací, která se sice týkala diskutovaného tématu, ale ani vzdáleně nenabízela analýzu problému, a tím méně pak návod pro nějaké realistické řešení.

Učebnicovým příkladem budiž jeho konstatování, že pokud chce Rusko zvýšit příliv investic do ekonomiky, musí proto vytvořit podmínky. A kdo by je měl vytvořit, Vladimíre Vladimíroviči? A proč už nejsou vytvořené? Chtělo by se zeptat, ale asi by to bylo zbytečné.

Co chce lízat Turecko?

Hlavním tématem prezidentské tiskové konference byla i letos zahraniční politika. Před rokem se hlava ruského státu nacházela v situaci, kdy se od ní očekávalo vysvětlení, proč Kreml dobrodružstvím na Ukrajině zavedl Rusko do mezinárodní izolace a vystavil jej sankcím. Vladimír Putin se místo toho chýlil k vyprávění jakýchsi Ezopových bajek.

Vykládal o tom, jak rád by ruský medvěd seděl na mýtince a v klidu a míru jedl své jahody a maliny. Jenomže nemůže, protože zlý Západ ho chce přivázat na řetěz. A pokud by se mu to povedlo, vytrhá medvídkovi zuby a drápy a nakonec si ho vycpe. A sebere mu Sibiř.

Letos se konference konala v situaci, kdy zhoršení vztahů s Ankarou nejen zásadně ohrozilo blízkovýchodní politiku Moskvy, ale postavilo Kreml před možnost prohloubení geopolitické izolace, protože mj. zpochybnilo možnost budování alternativních tras pro dopravu ruských energetických surovin do Evropy.

Ovšem Putinovo vysvětlení pro Rusko nežádoucího vývoje bylo opět nečekané. Zhoršení vztahů s Tureckem svedl na to, jak doslova uvedl, že se někdo v tureckém vedení rozhodl lízat Spojeným státům určitou část těla...

Ekonomická krize je pryč...

Tisková konference prezidenta – gosudara se samozřejmě musí věnovat i dalším problémům země. Zazněly proto i otázky ohledně hospodářské krize, vnitřní politiky, sociálních problémů, korupce, sportu, armády a podobně. Hlava státu celkem odpověděla na 45 otázek, zadaných 32 novináři (z toho 27 z RF a 5 zahraničních).

Možná si toho obyvatelé Ruska zatím nevšimli, ale ekonomická krize již, alespoň podle Vladimira Putina, minula. Tedy jaksi v zásadě. Každopádně byly zaznamenány pozitivní tendence. Třeba zemědělská výroba se zvýšila, zastavil se pokles průmyslové výroby, těžba ropy, uhlí a výroba elektrické energie se zvýšila. Pravda, stejně tak by bylo možné uvést řadu argumentů svědčících o opaku, ale tady použil Vladimír Vladimírovič šikovnou řečnickou figuru.

Prostě konstatoval, že ceny na ropu a další suroviny a tím pádem i příjmy státního rozpočtu dále klesají. A že to je problém. Zcela přitom opominul otázku, proč je Rusko na jejich těžbě tak závislé a co hodlá dělat, pokud se ceny ropy a plynu rychle nevrátí na předkrizovou úroveň. Hezkým shrnutím ekonomické části by mohlo být prezidentovo konstatování, že vláda i Centrální banka pracují dobře. Pravda, mohli by pracovat ještě lépe, ale to neznamená, že se budou dělat nějaké velké personální změny, protože jak řekl Vladimír Putin, on je ve vztahu k lidem velmi šetrný.

Ptejte se na vše, stejně vám neodpovím

V podobném duchu se neslo i líčení problémů v sociální oblasti. Prezident Putin líčil, jak moc se musela vláda snažit, aby mohla v roce 2015 zvýšit penze o 11 procent. Novinářům se také svěřil s tím, že osobně je proti zvyšování důchodového věku, ale že se s tím prostě nedá nic dělat. No a možná si také pracující důchodci budou muset vybrat, zda budou dostávat penzi nebo plat.

Zcela tradičně odpovídal Vladimir Putin i na otázky týkající se rostoucí korupce a kvetoucího nepotismu. Jak už asi čtenář tuší, korupce je problém, se kterým je třeba se vypořádat. Jak jinak. A o tom, že by jeden z ruských novinářů byl už 5 měsíců ve vazbě, protože upozorňoval na korupci při stavbě kosmodromu Vostočnyj, slyšel pan prezident poprvé. A abychom nezapomněli, vražda Borise Němcova musí být vyšetřena.

Celkově vzato byla tisková konference Vladimíra Putina jednou velkou promarněnou příležitostí. Prezident neřekl skoro vůbec nic nového, nebo důležitého.

Naznačil, že je připraven vyjednávat o dalším osudu Bašára Assada a že si není jistý budoucností ruské letecké základny v Sýrii. Ostatně Moskva ji ani nepotřebuje. Odmítl prozradit podrobnosti o pracovních aktivitách svých dětí a příbuzných a neodpověděl na otázku, zda je Kateřina Tichonovová jeho dcerou. Jednoznačně odmítl spekulace o tom, že by Rusko získalo pořadatelství mistrovství světa v kopané pro rok 2018 díky korupci a prohlásil, že by Joseph Blatter měl získat Nobelovu cenu míru.

Jediným významným výrokem tak bylo jeho přiznání, že na východě Ukrajiny neoperují na straně separatistů jenom tzv. dobrovolníci, ale že tam působí také ruští vojenští specialisté. A to je na tříhodinovou tiskovou konferenci přece jenom trochu málo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video