Ústavní zákon o vracení půdy Polsku nikdy neprojde, věří starostové

  • 59
Starostové obcí v Libereckém kraji, ve kterých stát hledá pozemky k navrácení Polsku, jednali v Chrastavě se zástupci ministerstva vnitra. A odcházeli spokojeni. Pokud by k vypořádání více než 50 let starého územního dluhu skutečně došlo, musel by se přijmout nový ústavní zákon. A v to samosprávy nevěří.

Stát hledá na Liberecku a Frýdlantsku něco přes 120 hektarů, kterým by se Polsku revanšoval. Dotčené obce - Chrastava, Bulovka a Horní Řasnice - jsou jednoznačně proti.

Stejný názor má i Liberecký kraj. Ten jako vhodné řešení vidí finanční odškodnění. Starostové se pak domnívají, že Polsko nemá na česká území právní nárok.

Ministerstvo vnitra to ale vidí jinak.

„Máme jasné stanovisko od odboru mezinárodní spolupráce EU ministerstva vnitra a to deklaruje, že existuje na území právní nárok,“ uvedla v Chrastavě náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

Ministerstvo nyní hledá určitou rezervu. Celkem bylo na území čtyř krajů vytipováno 150 hektarů, potřeba bude nejvýše 50. „Když se podaří s církvemi dohodnout, tak možná hektarů bude jen deset,“ informovala Vildumetzová.

Po obcích teď ministerstvo chce informace, zda se na dotčených pozemcích nenachází například strategická infrastruktura, prameniště toků, zdroje minerální vody, nebo ložiska nerostných surovin.

„Stanovisky obcí se budeme detailně zabývat. Pokud jsou někde nerostné suroviny, nebylo by samozřejmě pro nás výhodné tyto pozemky vydávat,“ dodala náměstkyně.

Vildumetzová též upozornila, že vláda se nejdříve snažila o finanční vyrovnání, ale polská strana akceptovala pouze územní narovnání.

Nejhlasitější kritik vydání pozemků, starosta Chrastavy Michael Canov, odcházel z jednání s optimismem.

„Takže je rozhodnuto. Veškeré debaty o těch pozemcích už teď bude jen hra okolo. Jsem rád, že Česká republika žádných 368 hektarů do rukou cizí mocnosti nevydá. Musel by se schválit nový ústavní zákon. Věřím ve své spoluobčany na poslaneckých místech, že se nikdo z nich nebude chovat tak, aby vlastní zemi připravil o její svrchované území,“ uvedl Canov.

Starostovi Horní Řasnice Radku Halounovi se nelíbí, že na Frýdlantsku stát vytipoval třetinu ze všech pozemků v Česku, které se mají vydat Polsku. „Jsme tím nejvíce postiženi. Jelikož jde o věc tehdejšího Československa, zajímalo by mě, jak se k tomu staví Slováci, jestli i tam se budou vydávat pozemky,“ řekl Haloun.

Měli jste přijet dřív, vyčetl ministerstvu hejtman

Hejtman Martin Půta uvedl, že je sice rád, že se ministerstvo přijelo podívat na místo, ale že tak mohlo učinit dříve, než začalo rozesílat dotčeným obcím dopisy. „Mohli jsme si tak ušetřit spoustu emocionálních výstupů,“ dodal Půta.

„Při nejbližší příležitosti budu přesvědčovat i pana prezidenta o tom, aby se svým polským protějškem jednal o tom, zda by přeci jen nebylo lepší to územní narovnání lepší řešit jiným způsobem, než je posunování hranic. Protože to podle mne česko-polské vztahy nijak nevylepšuje,“ doplnil hejtman.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958.

Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes dvacet let.

,