Pražské pasáže. Suchou nohou se dalo přejít téměř celé Václavské náměstí

  • 22
Václavské náměstí a jeho okolí je plné pasáží. Vznikaly jako nákupní prostory, které svým návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou obchodů, ale také přepychovými materiály a průhledy na nebe.

„V minulosti byla situace podstatně příznivější. Dříve byste mohli přejít suchou nohou téměř celé Václavské náměstí, dnes tomu tak již úplně není. Mnoho pasáží je neprůchodných, jsou přeměněny na další obchody či zcela zrušeny. Je to velká škoda, stále se ale mnohým z těch původních můžeme obdivovat a naštěstí vznikají i v dnešní době, i když trochu s jinou poetikou,“ píše Kateřina Racková na portálu Praha Neznámá.

Pasáž nárožního paláce Adria

Sídlo italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta se stavělo v letech 1922-1925. Na stavbě se podíleli architekti Josef Zasche a Pavel Janák. Fasáda je členěna typickými prvky rondokubistické architektury s přihlédnutím k tvarosloví italské renesance.

Pasáž je kombinací ušlechtilých materiálů, například mramoru ve spojení s prosklenými vitrážemi. Dominantou jsou hodiny, kolem kterých je plasticky ztvárněný horoskop s dvanácti měsíčními znameními.

Na podlaze jsou kamenné mozaiky s vyobrazením nejrůznějších katastrof, jako je například požár domu, nebo jiné živelné pohromy. Tato zobrazení upomínají k funkci paláce a připomínaly zákazníkům, na co by neměli zapomínat při uzavírání pojistky.

Zrcadlová pasáž

Naproti paláci Adria je budova, v jejímž parteru se prodává české sklo. Domem prochází zaoblená pasáž, která ústí v Perlové ulici. V minulosti byla pasáž známá jako Gottwaldova - podle prodejny skla Gottwald.

Pasáž měla obložení z mléčného skla a její výlohy byly působivě nasvícené. Byl zde také neon s názvem firmy. Původní vzhled se dochoval jen částečně. Autorem je architekt Pavel Janák. Dnes se jí říká „zrcadlová“ nebo také „skleněná“.

Pasáž v paláci U Stýblů

Palác u Stýblů byl postavený v letech 1927-1928 architekty Ludvíkem Kyselou a Janem Jarolímem. Má sedm pater a v minulosti zde byly byty, ordinace, restaurace, kanceláře a především od roku 1929 velmi oblíbené kino Alfa s kavárnou. V suterénu sídlilo od roku 1934 Nové divadlo, od konce padesátých let pak slavný Semafor.

Pasáž Světozor v paláci Ligna

Pasáž Světozor ve Vodičkově ulici je v paláci České banky (dnes palác Ligna), který byl postaven v letech 1914-1918 ve formách doznívající secese a nastávající moderny. Architektem byl Osvald Polívka a fasáda pochází z pera Josefa Sakaře. Od začátku bylo v pasáži také kino a přilehlý bar.

Pasáž má velmi zajímavý ochoz s krásnou reklamní mozaikou firmy Tesla od Františka Hudečka, kterou se do prostoru vlévá barevné světlo.

Pasáž v domě U Nováků

Dům U Nováků ve Vodičkově ulici vznikal v letech 1901-1904, na místě bývalého domu řezníka Vodičky. Autorem stavby je architekt Osvald Polívka. Část do ulice v Jámě byla dostavována později.

„Samotná pasáž vedoucí budovou byla dokončena až v roce 1930 a je spíše labyrintem s mnoha zastávkami, která se nakonec vlévá do sousední Lucerny. Na této stavbě můžeme kromě zdobné fasády obdivovat i množství krásných proskleným mozaiek v interiérech i exteriérech. Autorem mozaiky zobrazující alegorii průmyslu a obchodu na fasádě je Jan Preissler,“ vysvětluje Kateřina Racková.

Pasáž v paláci U Stýblů. Palác u Stýblů byl postavený v letech 1927-28 architekty Ludvíkem Kyselou a Janem Jarolímem.

Pasáž paláce Lucerna

Mohutný komplex zdí, skla a kovu postavil dědeček českého exprezidenta Vácslav Havel, který se sám vypracoval od nuly mezi špičkové stavitele. Lucerna ve Vodičkově ulici se jeho zásluhou stala společenským a kulturním centrem evropského formátu.

Když Vácslav Havel (jméno Vácslav není překlep, tak se skutečně jmenoval. V této podobě je i napsané na bustě při vchodu do Velkého sálu) v roce 1908 ukázal návrh fasády nového projektu do Vodičkovy ulice své ženě, prohlásila, že jí připomíná velkou lucernu.

Celý komplex v centru Prahy postupně vznikal v letech 1907 až 1921. Secesní palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží, do té doby v Čechách nevídanou. V jeho prostorách se odehrávalo mnoho významných společenských událostí, v čemž se pokračuje dodnes.

Unikátní železobetonová konstrukce komplexu, do té doby používaná jen na průmyslové stavby, umožnila českému statikovi Stanislavu Bechyněmu umístit největší sál tři patra pod zem (viz článek Palác Lucerna: Vácslav Havel vystavěl v Praze secesní skvost).

Pasáž v paláci Koruna

Na Můstku na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě stával dům U Špinků, kde byla v prvním patře Vídeňská kavárna. V přízemí měl svůj obchod Hynek Gottwald. Dům byl zbourán v roce 1910 a na jeho místě vznikl v letech 1911-1912 dnešní palác Koruna, původně vystavěný pro účely pojišťovny.

„Tento skvost v sobě skrývá jeden z nejkrásnějších průchodů. Součástí prostoru je krásně zaklenutá kupole pasáže ve stylu geometrické moderny. Ohromí i sochařská výzdoba podél ochozů. V minulosti se zde nacházely parní lázně. Většina si ale spíš vybaví známou jídelnu Automat Koruna,“ popisuje slavnou pasáž Kateřina Racková.

Pasáž v domě U Černé růže

V ulici Na Příkopě se skrývá nádherná funkcionalistická pasáž. Trochu netradičně je v domě ze 40. let 19. století U Černé růže. Dům má zajímavou romantickou fasádu navrženou Janem Davidem Frenzlem. Interiéry jsou z doby kolem roku 1880 od Josefa Fanty.

Průchozí pasáž s dvoranou byla vystavěna v roce 1932 podle projektu funkcionalistického architekta Oldřicha Tyla. Od počátku zde byly obchodní a provozní prostory, které tvořily průchozí pasáž z ulice Na Příkopě do ulice Panská. Zajímavostí pasáže je sklobetonová klenba a ochozy.

Zájemci si pražské pasáže mohou prohlédnout při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá v neděli 10. 1. a v sobotu 16. 1. vždy od 14 hodin.