Před nedávnem jste se stal podruhé otcem. Jak si to užíváte?
Vojta je pořád ještě miminko, takže zatím nemá žádné chlapské manýry. Zatím má jen ty miminkovské. Už jsem si to jednou zažil s Klárkou, ale zažívám i mnoho nových věcí, které se teď snažím více užívat.
Co probdělé noci?
Já jsem na tom dobře. Žena si noci bere sama na starost, ale musím zaklepat, malý nám to docela ulehčuje. Spí jak v noci, tak přes den, což je základní věc, která funguje.
Vy jste byl u porodu. Měl jste nějaké předporodní přípravy?
Byl jsem v porodnici celou dobu, což bylo krásné. Byl jsem spíš takový asistent k ruce, takže jsem poslouchal porodní asistentku a staral se o Veroniku. Dlouho jsem se připravoval a pak doma zůstal dva měsíce před porodem a dva měsíce po porodu. Udělal jsem si absolutní volno. Teď už jsem se vrátil do práce.
Jak dlouho chce být vaše žena na mateřské?
Verunka se mnou dělá Listování, což je divadelní projekt a ona je jeho manažerkou. Už z porodnice odpovídala na e-maily. Nezabere to víc než hodinu nebo dvě denně, takže já jí pomůžu s kočárkem a malým a ona má chvilku na práci. Jestli se vrátí k práci modelky, to si myslím, že ne.
Stane se tedy spíše pracující ženou v domácnosti, farmářkou a vaší manažerkou?
My samozřejmě nebydlíme na chalupě pořád. Centralizujeme se podle toho, kde mám zrovna více práce. Nechci mluvit za ni, ale myslím si, že zvládá i ten lehce dvojí život. Na chalupě si může odpočinout jinak než ve městě. Je to vyvážené. Může odjet na chalupu, ale zase naopak může včas utéct do civilizace.
Co vaše prvorozená dcera Klárka. Jak se těšila na miminko?
Těšila se. Chová si ho, a když začne brečet, tak mi ho rychle vrátí. Žárlivosti jsem se trochu bál a samotného mě to docela překvapilo, jak se k Vojtovi Klárka krásně chová.
Kromě toho, že jste dobrý kuchař, píšete i blog o jídle.
Snažím se doporučit zajímavé podniky, restaurace, kavárny po celé naší republice. Ten můj blog se jmenuje Gastro mapa Lukáše Hejlíka a radí, že je někdy lepší si trochu zajet, než se hodně spálit. Jídlo a restaurace považuji za svůj koníček.
Nenapadlo vás si třeba sám restauraci otevřít?
Je to asi jako s knížkami. Věnuji se jim, ale nikdy bych si netroufl ji napsat. Mnohem radši budu chodit k někomu, kdo to umí dělat dobře a profesionálně a já o tom budu psát a doporučovat to. Už tak mám osobní život omezený vším tím, co dělám, a myslím si, že provoz restaurace musí být hodně těžké zaměstnání.
Máte statek a chováte tam zvířata. To asi také zabere hodně času, nebo na to máte lidi?
Chovám už jen ovce na maso, kůži a do toho si vyrábím sýr, tvaroh a takové ty věci. Na zahradě si vypěstuji ovoce a zeleninu, ale nejsem žádný biofarmář. Je to opravdu spíše jen relaxační víkendová věc.
