Do zoo přijel nosorožec z Belgie, vytvoří pár s Jessicou starší o 15 let

  • 0
Královédvorská zoo se rozhodla posílit chov nosorožců jižních bílých. Z belgické zahrady Pairi Daiza přivezla osmiletého samce Pamira, jenž vytvoří nový pár s třiadvacetiletou Jessicou. Zahrada doufá, že se nosorožce podaří rozmnožit.

Jessica je ve Dvoře Králové od roku 2013, kdy přicestovala ze Serengeti Parku Hodenhagen v Německu (více o jejím příjezdu čtěte zde). Kromě ní zoo chová ještě starého samce Natala, kterému však je už 42 let a vzhledem k jeho stáří je spáření se samicí prakticky vyloučené.

„Vyšetření v minulých měsících prokázala, že Jessica je zdravá a že by mohla ještě mít mláďata. Proto jsme se rozhodli k ní přivést mladšího samce,“ říká ředitel zahrady Přemysl Rabas. Pamir se narodil v Jihoafrické republice.

Jessica si zatím na nového partnera zvyká. Nosorožci jsou v oddělených boxech, do výběhu chodí každý zvlášť.

„Když Pamir přijel, zvířata se očichala, ale samice o něj nejevila zájem. Zatím je klid, neútočí na sebe. Uvidíme, jak budou reagovat, až je ve výběhu spojíme,“ uvádí ošetřovatelka Veronika Hošková.

Jsou nejčastějším terčem pytláckých útoků

Kdy se nový pár objeví společně ve výběhu, není jasné. Záležet bude mimo jiné i na počasí.

„Terén ve výběhu je rozbahněný. Když si spolu zvířata hrají, mohla by se smeknout a zranit se,“ vysvětluje ošetřovatelka. Nový samec váží téměř 1500 kilogramů, Jessica ještě o půl tuny více.

Jessica a Pamir jsou zástupci nejpočetnějšího druhu nosorožců na světě. Ještě ve 30. letech minulého století ve volné přírodě zbývalo 20 až 30 jedinců jižního poddruhu, dnes jich v Africe žije okolo dvaceti tisíc.

„Jsou však nejčastějším terčem pytláckých útoků, v posledních letech jich ročně zemře zhruba 1300. Zároveň to je dobrý příklad toho, že i z velmi malého počtu jedinců je možné kriticky ohrožený druh zachránit,“ poznamenává Přemysl Rabas. V evropských zoologických zahradách žije zhruba stovka jižních nosorožců.

Severní forma nosorožce tuponosého se naopak ve volné přírodě už nevyskytuje, na světě jsou poslední tři zástupci tohoto druhu: samice Nájin a Fatu a samec Súdán. Všechny tři vlastní dvorská zoologická zahrada, od roku 2009 žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Ani jedné samici se dosud nepodařilo zabřeznout, vědci z Evropy a USA se je proto chtějí pokusit rozmnožit uměle (více čtěte zde).

Jessica sehrála důležitou roli

Shodou okolností se tento týden koná ve Vídni odborná konference zaměřená na asistovanou reprodukci u severních nosorožců. Zúčastní se jí odborníci z Evropy, Japonska, Austrálie i z Ameriky.

Se záchranou nejohroženějších zvířat na planetě úzce souvisí chov jižní formy. Samice Jessica se nedávno stala první na světě, které experti úspěšně odebrali vajíčka, aby tuto metodu vyzkoušeli.

„Pokud se tato technika podaří rozvinout na jižních samicích, bude to důležité i pro záchranu dalších příbuzných druhů, jako je například nosorožec sumaterský,“ dodává Přemysl Rabas. Jižní samice by se v budoucnu také mohly stát náhradními matkami, které donosí embryo severního poddruhu vytvořeného v laboratorních podmínkách.