Nebo snad ne? „Kdepak, tak se necítím,“ usmíval se mladý střelec, kterému bude ve středu jedenadvacet. „Šel jsem tam dát gól, jsem útočník, je to moje povinnost. Bylo to těžší, než jsme očekávali, ale vyhráli jsme, takže spokojenost.“
Juliš se ve sparťanském dresu poprvé v lize trefil už v předminulé sezoně, tehdy vyrovnával důležitý zápas s Ostravou a pomohl k mistrovskému titulu. „Ale teď jsem si na to vůbec nevzpomněl. Je to už dávno, nemyslím na to,“ říkal. „Hlavní je, že jsme to otočili a vyhráli.“
Čím to bylo, že jste na gól čekali až do 68. minuty?
Byli jsme favorit, ale nepodařilo se nám proměnit šance. Jen za první poločas jsme měli asi čtyři, mohlo být hotovo. Místo toho Brno dalo gól a pak jsme to měli těžší.
Vy jste šel do hry půl hodiny před koncem. Co vám trenér říkal?
Otočit! Nic jiného nezbývalo. Plzeň vyhrála a šest bodů před zimou, to už by bylo špatné. I když já jsem se tentokrát dozvěděl o jejím výsledku až po zápase. Viděl jsem první poločas, že vedli, pak už nic.
Na gól vám stačilo osm minut na hřišti. Nebyla to složitá pozice, že?
Je to tak, David Lafata mi to krásně přiťukl, byl jsem mezi penaltou a malým vápnem, to už jsem musel dát. Nechci říkat, že to bylo úplně nejlehčí, ale to prostě musím proměňovat.
Vypadalo to, že jste dobře sehraný s Konatém, který také šel do hry jako náhradník a podílel se na obou gólech...
Timy má tohle nejlepší. Je strašně rychlý, když přijde do hry, tak to vždycky rozhýbe. Když je soupeř unavený, je to něco pro něj. On uteče všem.
Co nakonec zápas s Brnem zlomilo?
Pořád jsme bojovali, měli plno šancí. Za zápas snad osm... Byla otázka času, kdy dáme gól. Ale šlo o to, aby přišel včas, abychom stihli ještě druhý. Kdybychom vyhráli 4:0, nikdo nic neřekne. Takhle to bylo těžší, ale zvládli jsme to.
Do ligy naskakujete jako náhradník, ale už jste stihl dva góly. Blížíte se základní sestavě?
Bojuju o ni. Ale máme Lafiho, máme Kennyho Fataie, který taky může hrát nahoře... Uvidíme, jak to trenér postaví.
Ale lákat vás to musí, ne?
Každý útočník chce, aby na něj tým hrál, aby to na něm stálo. Ale uvidíme.
