Nezahrávejte si s ohněm, varoval Erdogan Rusko. Chce jednat s Putinem

  • 2005
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek pohrozil Rusku, aby si nehrálo s ohněm. Reagoval tak na vyhrocenou rétoriku obou zemí po nedávném sestřelení ruského letounu na hranicích se Sýrií. Erdogan však dodal, že záměrem jeho země není ublížit vztahům s Moskvou. Rusko od 1. ledna pozastaví bezvízový styk s Tureckem.

Turecký prezident za „nepřijatelné“ označil tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že Ankara od radikálního hnutí Islámský stát nakupuje ropu. Spojené státy podle něj naopak mají důkazy, že ruské firmy a Islámský stát prodávají ropu syrskému režimu prezidenta Bašára Asada.

Sestřelení Su-24

Erdogan podle serveru BBC také sdělil, že by se s Putinem rád setkal v pondělí před zahájením klimatické konference v Paříži. „Rád bych celou situaci dostal do rozumných mezí. Jsme znepokojeni, že situace eskaluje,“ uvedl Erdogan.

Už ve čtvrtek Erdogan ubezpečoval, že sestřelení letounu nebylo zaměřeno na „žádnou konkrétní zemi“. Turecko podle něj jen chránilo svůj vzdušný prostor. Stejně se v článku pro britský list The Times v pátek vyjádřil i turecký premiér Ahmet Davutoglu. Ten mimo jiné uvedl, že Turecko bude spolupracovat s Ruskem a svými spojenci, aby po sestřelení ruského vojenského letadla na hranicích se Sýrií zmírnilo napětí.

„Sestřelení neidentifikované stíhačky v tureckém vzdušném prostoru nebylo a není aktem proti nějaké zemi. Turecko jednalo podle pravidel použití zbraní, aby chránilo celistvost svého svrchovaného území,“ napsal Davutoglu. „Zatímco opatření na ochranu našeho území zůstávají v platnosti, Turecko bude pracovat s Ruskem a našimi spojenci na uklidnění napětí,“ dodal premiér.

Davutoglu varoval, aby se jednotlivé strany sporu nenechaly rozptýlit od záležitosti, která je spojuje. „Mezinárodní společenství se nesmí přít. V opačném případě by byl jediným vítězem Islámský stát a syrský režim,“ uvedl. „Je čas, abychom se odhodlaně postavili proti Islámskému státu,“ dodal.

Za Rusko se postavil i syrský ministr zahraničí

Předseda Státní dumy Ruska Sergej Naryškin podle agentury Reuters v pátek odpoledne prohlásil, že pokud mělo Turecko podle mezinárodní legislativy právo na sestřelení ruského letounu, má i Rusko právo na vojenskou odpověď. Dodal, že Kreml v reakci na incident posílí bezpečnost svých armádních letounů.

Turecko sestřelilo ruský bitevník v úterý. Ankara tvrdí, že se tak stalo v tureckém vzdušném prostoru a že turecké stroje F-16 letoun opakovaně varovaly. Moskva to odmítá a trvá na tom, že bitevník byl v době zásahu nad Sýrií. Rusko v reakci na incident omezilo některé obchodní a ekonomické aktivity v Turecku.

V pátek odpoledne pak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Ankaru z napomáhání terorismu a oznámil pozastavení bezvízového styku s platností od 1. ledna. Dohoda o bezvízovém režimu platí od roku 2011 a vzájemně zaručuje volný pobyt po dobu 30 dnů. Stala se hlavně impulsem pro masový příliv ruských turistů do tureckých letovisek.

Postoje Kremlu v pátek na jednání s Lavrovem podpořil i jeho syrský protějšek Valíd Mualim. Incident označil za „bezprecedentní, provokační akt agrese ze strany Turecka“. Ankara, která patří k hlavním spojencům syrské opozice usilující o Asadův pád, podle syrského ministra „z ideových důvodů podporuje teroristy a každý den během minulých pěti let zasazovala Sýrii rány do zad“.

„Máme stále víc otázek kolem skutečných záměrů Ankary a jejího skutečného zájmu o likvidaci terorismu v Sýrii a o normalizaci tamní situace,“ konstatoval Lavrov.

Za vrchol cynismu označil situaci, kdy „některé ze zemí sousedících se Sýrií hovoří o oddanosti rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN a označují se za účastníky koalice, ale hrají hru, v níž teroristům připadá role tichých spojenců,“ prohlásil ve zřejmé narážce na Turecko.

Nahrávka, na které je údajně zachyceno turecké varování ruské posádce:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue