Premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman na XXVII. Sněmu Hospodářské komory ČR v Praze (28. května 2015) | foto: Petr Topič, MAFRA

KOMENTÁŘ: Nový Sobotka na cestě k suverénnímu premiérovi

  • 932
Jsou to dva měsíce od chvíle, kdy premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman oznamovali, že si začali tykat. Na konci září mluvili o vzájemném respektu a dokonce to vypadalo, že by ČSSD nemuseli stavět vlastního kandidáta v prezidentských volbách a mohla by podpořit právě Zemana. Po dnešku přátelský vztah zřejmě skončil, píše v komentáři politolog Kamil Švec.

Premiér Sobotka se v pátek veřejně vyjádřil k podobě oslav 17. listopadu prezidentem Zemanem na Albertově a nutno konstatovat, že je to hodnocení nebývale tvrdé a otevřené. V rozhovoru pro Hospodářské noviny si Sobotka nebere servítky a hovoří o naštvanosti a zařadil prezidenta mezi „parazitující populisty“.

Sobotka: Zeman se zařadil mezi populisty, legitimizuje šíření nenávisti

Vidíme před sebou nového Sobotku. Zdá se, že premiér v posledních týdnech prošel zásadní proměnou a přestal se bát razantních a odvážných prohlášení. Poté, co se v Den boje za svobodu a demokracii přihlásil k ochraně uprchlíků a varoval před populistickými řešeními, nyní tvrdě odsoudil prezidentovo angažmá na akci organizované na jeho vlastní podporu.

Je třeba Sobotku pochválit za jeho kroky, neboť ve společnosti hlásící se demokratickým hodnotám není možné, aby hlava státu promlouvala po boku extremisticky uvažujících samozvaných individuí, hlásajících nenávist a vyzývajících k radikálním řešením. Ztrácí-li v tomto ohledu soudnost prezident, je jedině dobře, že v čele vlády stojí premiér, který se snaží polarizovanou společnost spojovat a nevyužívá toho k dosažení vlastních krátkodobých cílů.

Zeman rozeznívá struny populismu

Těžko říct, jakou cestu si vybral Miloš Zeman. Předchozí měsíce ukazují, že je mu nejbližší vézt se na vlně líbivých a jednoduchých řešení a rozeznívat struny populismu. Druhy v tomto jeho počínání mu zřejmě budou pouze politici druhé až třetí kategorie, tedy politici bez významnějšího vlivu a kvality, kteří Zemana podporovali 17. listopadu na Albertově na pódiu. To vše za potlesku straníků a příznivců, mávajících vlajkami nejen českými, ale zejména protiislamistickými.

Kamil Švec

Politolog Kamil Švec

Působí na Katedře politologie FSV UK v Praze. Odborně se zaměřuje na formování vlád a koaliční vyjednávání. Zabývá se zejména českou politikou a politikou na úrovni krajů a obcí.

Všechny možné významné spojence Zeman naštval. Postavil se proti univerzitám a akademikům ( označuje je za „takzvané elity“). K vyhrocení vztahu došlo shodou okolností také dnes, když Univerzita Karlova v Praze a Vysoká škola ekonomická na něj podaly žalobu za blokování jmenování tří profesorů (více čtěte zde).

Média, která považuje za lživá, uráží dlouhodobě, s tím, že jde proti zmanipulovanému mainstreamu a staví se do role opinion leadera. V neposlední řadě se proti němu ohrazuje i Evropská komise, je-li pravdivá informace, že šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová nepřijela i kvůli postojům některých politiků k otázce uprchlictví (více čtěte zde).

Zeman po dnešku nyní ztrácí i podporu premiéra Bohuslava Sobotky. Snad předsedovi vlády jeho rozhodné a odhodlané postoje vydrží, Česká republika by si je zasloužila. Současně by tím konečně vzkázal na Pražský hrad, kdo je hlavní postavou české politiky. Prezident by se tak mohl vrátit k tomu, co hlavě státu přísluší, třeba klást věnce k Hlávkově koleji místo šéfa protokolu Forejta. A premiér by mohl začít uskutečňovat politiku vlády bez ohledu na Hrad.

Sobotka uctil výročí 17. listopadu na pražské Národní třídě:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video