Ke prvním dvěma útokům došlo jen pár minut po sobě. První z nich se odehrál třicet minut po poledni na tramvajové zastávce ve Východním Jeruzalémě ve čtvrti Pisgat Zeev. Dva arabští chlapci ve věku 12 a 13 let zaútočili nožem na pracovníka ochranky.
Jeden z chlapců izraelského strážce napadl nožem a ten na něj vystřelil. Druhého útočníka přemohli před příjezdem policie cestující. Podle mluvčí nemocnice je stav zraněného útočníka vážný. Chlapci byli nejspíše bratranci, píše Times of Israel.
Pětadvacetiletého pracovníka ochranky záchranáři ošetřili přímo na místě. Utrpěl bodná zranění v horní části těla, poté byl převezen do nemocnice.
O několik minut později došlo k dalšímu útoku nožem u jeruzalémského Starého města, kde pracovníci bezpečnostních složek podle listu Jerusalem Post postřelili sedmatřicetiletého Palestince, který je u Damašské brány napadl nožem. Muž na následky svých zranění zemřel v nemocnici.
Třetí útok se odehrál v osadě Ma’aleh Adumim na Západním břehu jen půl kilometru od Jeruzaléma, kde Palestinec vytáhl nůž na pohraniční stráž. Ta muže zastřelila.
Izraelští vojáci zastřelili také Palestinku, která se na ně na Západním břehhu v pondělí chystala zaútočit nožem. Žena údajně přišla pěšky ke kontrolnímu stanovišti poblíž židovské osady Alfej Menaše.
Vojáci ji několikrát vyzvali, aby se zastavila, a snažili se ji k tomu přimět varovnými výstřely. Žena ale pokračovala směrem k nim a vytáhla z tašky nůž. Další výstřel ji zabil.
„Nevím, jak to se mnou skončí. Dělám to s jasnou hlavou, k obraně vlasti a mladých. Nedokážu se smířit s tím, co vidím, a nechci už dále trpět. Rodiče a sourozence prosím, aby mi odpustili. Mám vás ráda, hlavně svého snoubence,“ stojí v ženině dopise na rozloučenou.
Od 1. října zemřelo při palestinských útocích už nejméně 12 Izraelců, většinou na bodná zranění. O život přišlo také 73 Palestinců, z nichž 44 byli podle policie útočníci, uvedla agentura Reuters.
Zbylí Palestinci zahynuli při střetech mezi demonstranty, kteří házeli kamení, a bezpečnostními složkami.
Vlna násilností mezi Izraelci a Palestinci se rozhořela kvůli posvátným místům na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Nacházejí se tam dvě významné mešity, ale v minulosti tam býval i židovský Chrám.
V posledních měsících na místo začali chodit Židé ve větším počtu než v minulosti a Palestinci se obávají, že vláda Židům povolí se na hoře modlit, což dosud nesměli. Izraelská vláda nicméně popírá, že má v úmyslu dosavadní režim změnit.
Klidu ve Svaté zemi nepřispívá ani stavba židovských osad na území budoucí Palestiny. Izraelské úřady minulý měsíc předběžné schválily plány na výstavbu dalších více než dvou tisíc domů v osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu. Mělo by k tomu dojít v příštích 15 letech, uvedla agentura AP s odvoláním na izraelský tisk.
Plány čeká ještě několik kol schvalování, nicméně již nyní naznačují budoucí záměry vlády premiéra Benjamina Netanjahua, kritizovala rozhodnutí izraelská mírová organizace Peace Now.
Oficiální záznam z jednání výboru pro plánování, které se uskutečnilo 21. října, ukazuje, že byl udělen předběžný souhlas s výstavbou 2 200 domů do roku 2030 v několika osadách východně od palestinského města Ramalláh. Výstavbu nových osad v minulosti kritizovaly Spojené státy i země Evropské unie.
