Klisna se po dvou dnech intenzivní veterinární péče vrací i s hříbětem na pastviny u Milovic. Teď budou potřebovat hlavně klid, proto odborníci prosí veřejnost, aby návštěvu u koní lidé odložili na později.

Klisna se po dvou dnech intenzivní veterinární péče vrací i s hříbětem na pastviny u Milovic. Teď budou potřebovat hlavně klid, proto odborníci prosí veřejnost, aby návštěvu u koní lidé odložili na později. | foto: Michal Köpping

Zachráněná klisna se vrátila na pastvinu. Teď může jít o život hříběti

  • 26
Divoká klisna, kterou v sobotu našla etoložka na pastvinách u Milovic v kritickém stavu kvůli těžké kolice, je po dvou dnech intenzivní léčby na specializované klinice konečně ve stabilizovaném stavu. V pondělí v podvečer se vrátila i s hříbětem na pastvinu v Milovicích. Všichni doufají, že hřebec neohrozí život hříběte.

Divocí koně, kteří přijeli do Milovic letos v lednu, si v novém prostředí velmi dobře zvykli a brzy se ukázalo, že i krajině jejich pobyt vyhovuje. Kvůli neukázněným návštěvníkům, kteří koně krmili pečivem, však o víkendu bojovala o život klisna, která před dvěma týdny přivedla na pastvinách na svět hříbě (více čtěte zde).

„Chtěl bych poděkovat všem lékařům, kteří se o klisnu po celou dobu intenzivně starali a zachránili tím život nejen jí, ale i hříběti, které je na ní zcela odkázané,“ ocenil pomoc veterinářů Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Neznamená to přitom, že je úplně vyhráno. „Podle lékařů existuje riziko, že se potíže u klisny mohou po prodělaných problémech opakovat. Proto musíme její zdravotní stav v terénu sledovat,“ dodal Dostál.

Divocí koně u Milovic

Veterinární lékaři se snažili pobyt obou koní na klinice maximálně zkrátit, protože především pro hříbě je z mnoha důvodů rizikový. V zařízení, kde se léčí zvířata s řadou chorob, mu hrozí nejrůznější infekce způsobené rezistentními bakteriemi odolávajícími dezinfekci. Při pobytu ve vyhřívaném interiéru by se navíc mohla snížit jeho odolnost po návratu do přírody a hůře by snášelo běžné výkyvy počasí.

Také pro jeho matku, klisnu Sgurr, je v současné době rizikovějším faktorem stres z odloučení od stáda, než doznívající následky zdravotních potíží. Zvíře, které se narodilo ve volné přírodě na skotských horách, nikdy nebylo oddělené od ostatních zvířat, ani nepobývalo pod střechou a v uzavřeném prostoru.

První kontakt se stádem - po pondělním návratu Sgurr s malou klisničkou na pastviny - naštěstí proběhl v klidu. A to přesto, že se ostatní klisny mohly pokusit využít oslabení Sgurr a snažit se ji přeskočit v hierarchii stáda. Rovněž hřebec nemusel hříbě po několika dnech přijmout zpět. „Zatím to vypadá, že návrat klisny s hříbětem zpět ke stádu nebude doprovázen zvýšenou agresivitou,“ uvedla Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby, která v Milovicích koordinuje etologický výzkum koní.

Hříběti mohou hrozit až fatální útoky ze strany hřebce

Návrat klisny s hříbětem do stáda divokých koní může být komplikovaný. „Koně mají výbornou paměť a jsou schopni se navzájem individuálně rozpoznávat. Dva dny odloučení by tedy neměly vyvolat dramatické změny v jejich hierarchii a chování vůči Sgurr a hříběti,“ vysvětluje Komárková.

„Hřebec Firestarter je nejrizikovějším faktorem, neboť by ho opětovná přítomnost nevlastního potomka mohla vyprovokovat k infanticidě, tedy usmrcení hříběte. Doposud však nevykazoval prakticky žádné agresivní interakce směrované vůči klisnám, včetně té nově narozené. Je tedy velice pravděpodobné, že oba navrátilce bude tolerovat,“ dodává Martina Komárková.

Léčba a péče o koně byla nesmírně nákladná. Veřejnost může pomoci uhradit tyto náklady zasláním finančního daru na transparentní účet číslo 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.

Vážné zdravotní problémy koní, které s největší pravděpodobností způsobily přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků, vyvolaly vlnu solidarity u veřejnosti. Lidé se o jejich stav zajímali na sociálních sítích, psali e-maily a stovky jich také telefonovaly. „Chtěl bych všem moc poděkovat za podporu, bylo to pro nás nesmírně důležité a pomáhalo nám to zvládnout situaci, která ani pro nás nebyla jednoduchá,“ poděkoval Dostál veřejnosti.

„Velkou pomocí pro klisnu i hříbě teď bude, pokud budou mít potřebný klid. Proto bychom chtěli požádat veřejnost, aby jim nechala prvních několik dní na zotavení a začlenění do stáda a případnou návštěvu lidé odložili na později,“ vzkázal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.

Podívejte se, jak byly divoké klisny v březnu vypuštěny z aklimatizační ohrady:

21. března 2015

Utrpení klisny i hříběte bylo zbytečné, cizí zvířata se nekrmí!

Příčinou vážných zdravotních potíží, které klisnu málem stály život, bylo s největší pravděpodobností přikrmování pečivem od nedisciplinovaných návštěvníků (více zde). „Na tomto případu je vidět, jak složité je vrátit věci do původního stavu, pokud člověk nějakým nevhodným zásahem naruší přirozené procesy fungující v přírodě,“ upozornil Dalibor Dostál, že ohrožení života klisny ještě může přinést další, zatím netušené komplikace.

„Přitom by měla platit jednoduchá zásada slušného chování, že cizí zvířata se nekrmí. Nikdy a ničím, ani jablkem, ani zeleninou, ani trávou, ani půlkou rohlíku, které dítěti vypadne z kočárku. Opravdu ničím,“ apeluje na rozumné chování návštěvníků Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. „Je to jako krmit bez vědomí rodičů cizí děti,“ dodává.

Podle něj je porušování zákazu krmení zvířat fenoménem zejména ve střední Evropě, a v České republice zvlášť. „Kolem pastviny divokých koní v Milovicích pravidelně sbíráme obaly od různých cukrovinek, obložených baget s majonézou, sušenek, i umaštěné obaly od svačin. S hrůzou myslíme na to, kolik z těchto život ohrožujících ́laskomin ́ může skončit koním v žaludku.“

Se stejným problémem se potýkají tradičně i tuzemské zoologické zahrady. „Přitom jde o činnost ohrožující samotné návštěvníky. Koho někdy kousl nebo kopl kůň, nezapomene na to do smrti. Mnohdy si i odnese památku na celý život. Ani roztomile působící kůň není houpací koník a dokáže člověka či neukázněného psa zabít jediným kopnutím,“ varuje Jirků. Koně mají velmi masivní chrup a silné čelisti, jediným kousnutím mohou zmrzačit.

Zvířata přikrmovaná návštěvníky navíc ztrácejí z lidí respekt a mohou pak být nebezpečná. Odborníci z Británie, odkud tito koně přišli, nad chováním návštěvníků - kteří v Milovicích koně krmí - jen nechápavě vrtí hlavou. „Podobné neukázněné chování neznají ani v Holandsku, Švédsku či Polsku. Proto tam - na rozdíl od nás - mohou mít návštěvníci mnohdy volný vstup i přímo na pastviny,“ porovnává Jirků.