Přespání na záchytné stanici vyjde na 1950 korun. Přes 65 procent lidí však za svůj nocleh nezaplatí. Podle radního pro zdravotnictví Radka Lacka jsou pohledávky z většiny nedobytné.
Zařízení s dvaadvaceti lůžky poskytne ročně zhruba 5300 noclehů a počet klientů stále roste. „O navýšení kapacity protialkoholní záchytné stanice ovšem neuvažujeme,“ doplnil Lacko.
Zdravotnické zařízení, které spadá pod městskou polikliniku, začalo v Praze fungovat na začátku roku 2013. K dispozici je non-stop všechny dny v týdnu. Mnozí lidé končí na lůžku záchytné stanice opakovaně. Mezi nimi je právě také nejvíc těch, kteří za nocleh nezaplatí.
Podobná zařízení jsou podle radního v Evropě výjimkou. Jinde specializovaná pracoviště tohoto typu neexistují, opilí lidé většinou končí na urgentních příjmech nemocnic. Lidé podle něho navíc často nepotřebují jen vystřízlivět, ale jsou ve vážném zdravotním stavu, mají různá zranění, ošetření v nemocnici proto beztak potřebují.
„Podobně je to i v případě drogově závislých, kdy detox dětí a mladistvých probíhá v nemocnici Boromejek pod Petřínem, a u dospělých v Bohnické léčebně. Tuto situaci by navýšení míst nijak zásadně neulehčilo,“ doplnil Lacko. Cestou by podle něj byla spíš finanční podpora nemocnic.
Záchytné stanice fungují i v dalších krajích Česka. První československá záchytka byla otevřena v Praze u Apolináře v roce 1951.
8. července 2015 |
