Migranti v německém Pasově (29. října 2015)

Migranti v německém Pasově (29. října 2015) | foto: AP

Hlavně, ať to nezní jako vězení. Němci se přou, kde zadržovat migranty

  • 676
Německá koalice se nemůže shodnout, kde mají žadatelé o azyl čekat na rozhodnutí úřadů. Vládnoucí CDU chce přímo na hranicích zřídit tranzitní zóny, odkud se odmítnutí migranti okamžitě pošlou pryč. SPD preferuje „příjezdová centra“. To však podle jejich partnerů evokuje, že Německo běžencům slouží jako cestovní kancelář.

Křesťanští demokraté (CDU) pod vedením kancléřky Angely Merkelové vydali společně se svou sesterskou stranou CSU stanovisko, podle nějž mají přímo u německých hranic vzniknout tranzitní zóny - Transitzonen.

Migranty v nich má čekat zrychlené azylové řízení, při němž úřady během několika dní odmítnou žadatele pocházející z bezpečných zemí. Bavorský expremiér Edmund Stoiber z CSU je podle magazínu Spiegel popsal doslova jako místa, kde úřady „oddělí zrno od plev“.

Uprchlická krize

Zaměstnanci imigračního úřadu zde mají také prověřit, jestli už migrant o ochranu nepožádal někde jinde, případně zda nemá zákaz vstupu na území Německa.

Pokud se zjistí, že dotyčný nemá na azyl nárok, nebude smět tranzitní zónu směrem do Německa opustit. Čeká ho buď vrácení za hranice na základě readmisní dohody, nebo deportace do země, odkud pochází.

Nově zřízené zóny by podle televize ARD fungovaly podobně jako tranzitní prostory na letištích v Berlíně a Frankfurtu. Tam už přes dvacet let končí žadatelé o azyl, kteří do Německa dorazili letadlem. Po návštěvě úředníků musí zůstat přímo na letišti, dokud nedostanou rozhodnutí o udělení ochrany. Když ho mají v ruce, mohou vykročit do Německa. Jinak je čeká cesta domů, aniž by se z letiště vůbec podívali ven.

Je to nehumánní, volají sociální demokraté

Autoři myšlenky se odvolávají na evropskou směrnici, která umožňuje azylové řízení uskutečnit „na hranicích nebo v tranzitních prostorách členského státu“ a nejvýše na čtyři týdny běžencům zakázat, aby odešli dále do vnitrozemí.

Podle sociálních demokratů z koaliční strany SPD je ovšem celý koncept nehumánní. „Nepotřebujeme žádná obrovská vězení na hranicích, ale místa pro rychlá rozhodování,“ prohlašuje na Twitteru spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas. Kromě zadržování běženců na hranicích mu vadí i navrhovaný název. Místo tranzitních zón chce zřizovat příjezdová centra - Einreisezentren.

Migranti by se podle představ SPD měli nadále rozvážet do různých spolkových zemí, kam je úřady od hranic posílají dosud. Namísto přijímacích center, kde se o ně v současnosti na své náklady starají jednotlivá města a úřady spolkových zemí, by se ovšem museli registrovat v příjezdových centrech pod kontrolou Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).

Němci pro potřeby uprchlíků přestavěli berlínské letiště:

Německo není cestovní kancelář, oponuje CDU

Tamní úředníci by stejně jako v případě tranzitních zón mohli během několika dní rozhodnout o odmítnutí žádosti. Vyhoštění by ovšem bylo komplikovanější, neboť migranti budou roztroušení napříč Německem. Nebude je tedy možné jednoduše poslat zpět za hranice podle readmisní dohody nebo skupinu migrantů stejného původu hromadně posadit do letadla směřujícího domů.

„Příjezdové centrum zní jako cestovní kancelář. My ovšem potřebujeme prostřednictvím tranzitních zón poslat upřímnou zprávu, že do Německa nemůže přijít každý,“ podotýká Jens Spahn z CDU, státní sekretář německého ministerstva financí.

Spor o umístění a název uprchlických center, které deník Bild nazval „válkou slov“, se ve čtvrtek na společném jednání pokusí vyřešit šéfové koaličních stran.

Místo plotů rostou na hranicích „technické bariéry“

Oficiální název pro centra, kde budou migranti čekat na vyřízení azylových žádostí, je podle agentury Reuters v Německu citlivá otázka. Vzhledem k nacistické minulosti země totiž myšlenka zadržování tisíců lidí v uzavřených areálech vyvolává vzpomínky na koncentrační tábory.

Když se ostatně starosta města Dachau koncem září rozhodl zřídit provizorní centrum pro běžence v areálu prvního Hitlerova „lágru“ pro politické vězně, vyvolalo to mezi humanitně založenými Němci bouřlivé debaty. Vášně letos provázelo i ubytování žadatelů o azyl v Buchenwaldu (více se dočtete zde).

Pečlivý výběr slov doprovázel v posledních dnech i další kroky, k nimž západní Evropa přistupuje v reakci na stále sílící migrační vlnu. Během léta Západ například kritizoval maďarské úřady za to, že postupně uzavřely hranici se Srbskem a Chorvatskem. Maďaři svou zemi částečně opevnili vysokým plotem, jinde natáhli žiletkový drát nebo odstavili železniční vagony.

Na konci října podobné kroky ohlásilo rakouské ministerstvo vnitra. „V posledních týdnech jsou skupiny migrantů stále netrpělivější, agresivnější a emotivnější,“ prohlásila ministryně Johanna Miklová-Leitnerová ve vysílání rakouské televize Ö1. A prohlásila, že na hranicích se Slovinskem vyrostou „speciální technické bariéry“ (více se dočtete zde).

Slovům jako „plot“ nebo „zeď“ se ovšem Rakušané vyhýbají, podle kancléře Wernera Faymanna pro ně v Evropě není místo. Hovoří pouze o „stavebních opatřeních“ která ve frekventované pohraniční oblasti kolem Spielfeldu umožní „lepší kontrolu“ nad příchozími.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue