Myslivci testují u silnice nové plašiče zvěře. Zloději hned dva ukradli

  • 3
Myslivci v Ústeckém kraji instalovali k silnicím ve spolupráci s dopravní policií a krajským úřadem speciální plašiče zvěře, první svého druhu v Česku. Plastové krabičky umístili na zkoušku na každý patník dvoukilometrového úseku jedné ze silnic. Kvůli zlodějům však raději neříkají, na které.

„Vybrali jsme frekventovaný, ale přehledný úsek, kde ke kolizím se zvěří dochází často. Celkem jsme sem umístili 80 plašičů, na každý kilometr je jich potřeba 40,“ přiblížil Kamil Plíšek z Podřipského sdružení nájemců honiteb.

Rakouské zařízení DeerDeter funguje na jednoduchém principu. Jeho čidla detekují až na vzdálenost 400 metrů světlomety automobilu a poté spustí směrem k lesu či poli vysokofrekvenční zvuk a světelné signály. Účinnost zařízení je podle Plíška ohromující.

„V Rakousku umístili deset tisíc plašičů a během pětiletého testovacího provozu klesl počet srážek se zvěří na sledovaných silnicích o 90 procent,“ říká myslivec.

Výhoda zvukových plašičů v porovnání například s pachovými ohradníky je v tom, že nenarušují přirozené migrační trasy zvěře. „Když auto projede, zařízení se vypne, takže zvěř může silnici bez rizika přejít,“ dodává Plíšek.

Každý plašič stojí 60 eur

Kde takzvaná zvuková zradidla jsou, nechtějí myslivci prozradit. Během několika dnů totiž kdosi už dva plašiče ukradl. Každý z nich přitom stál 60 eur.

„Celkem jsme na nákup a instalaci plašičů přispěli 200 tisíci korunami. Pro krajský úřad je to další krok ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích,“ uvedl radní pro dopravu Jaroslav Komínek.

Myslivci budou nyní spolu s dopravními policisty sledovat, zda se rakouská zkušenost projeví i na českých silnicích. Účinnost plašičů budou vyhodnocovat čtvrtletně, protože mezi jednotlivými ročními obdobími je u nehod velký rozdíl.

„Nejrizikovějšími obdobími jsou podzim, když se zvěř shlukuje, a pak jaro, když se jedinci vracejí na své teritorium,“ říká myslivec Plíšek.

Pokud klesne počet srážek se zvěří, kraj plašiče přikoupí

Pokud díky plašičům poklesne počet srážek se zvěří, kraj nakoupí další. „Věřím, že pak o tento druh ochrany bude zájem v celé republice,“ dodává Plíšek.

Loni policie v Česku evidovala osm tisíc srážek se zvěří, v Ústeckém kraji to bylo 750 nehod.

„Jde ale jen o nehody, k nimž se policie dostane. Další stovky střetů lidé nehlásí a zvěř si berou coby náhradu za zničený blatník,“ konstatuje šéf krajské dopravní policie Jiří Ušák. Odvezení zvířete však může být trestným činem, konzumací nemocné zvěře si lidé navíc mohou přivodit vážné zdravotní problémy.

Střetů se zvěří meziročně neustále přibývá, letos jich již v Ústeckém kraji bylo 721. Za posledních osm let počet vzrostl o polovinu. Na vině je vyšší počet aut i zvířat. V Česku řidiči nejčastěji srážejí srnce, a to až ze 70 procent, Ústecký kraj se však vymyká. Nejvíce nehod je tu s divočákem. Může za to masivní pěstování monokultur pšenice s řepky, které černé zvěři vyhovují.

Při setkání se zvěří na silnici je podle odborníků nejhorší možností strhnout volant. „V každém případě musíte zůstat na silnici. Většinou se tak děje v lese a náraz do stromu má mnohem horší důsledky než náraz do zvířete,“ upozorňuje krajský koordinátor BESIP Jan Pechout. Pokud se už zvíře pod koly ocitne, je nutné zavolat policii, která informuje mysliveckého hospodáře.