„Když se na ni podívám, vybavím si dobu, kdy jsem sám býval chlapcem, hleděl na řeku či na oceán a přemýšlel. Takové pojetí nejen připomene mého předka, ale zároveň může zdejší lidi inspirovat,“ komentoval podobu sochy Nash.
Znají zdejší lidé J. A. Baťu?
Myslím, že se ho teprve učí poznávat. A podle mě je důležité, aby věděli, jaký člověk tu vyrůstal. Jen si představte ten příběh. Chudý chlapec z Uherského Hradiště se stane jedním z nejúspěšnějších podnikatelů na světě a nechá tu za sebou hmatatelné věci. Vybudoval Baťův kanál, jedinečný plavební systém. V Otrokovicích vytvořil v podstatě z hory hlíny krásnou průmyslovou čtvrť Baťov. A takto působil v mnoha městech po celém světě. Není to úžasné?
Jaké poučení by takový příběh měl přinést dnešní generaci?
To si musí zvolit každý sám. Nejlepší bude přečíst si jeho knihy, jsou tam zábavné i zajímavé příběhy. Dodnes jsou velice poučné.
V Praze jste si vyslechl verdikt, kterým soud zamítl nárok vás a vašich příbuzných na odškodné za zabavenou vilu vašeho dědečka ve Zlíně. Co na to říkáte?
Pochopitelně si myslím, že je to špatné rozhodnutí. Byl to ale soud nižší instance, takže máme další možnosti, které budeme konzultovat s naším právníkem. Chceme bojovat dál. Víte, jde hlavně o princip. Každý člověk má právo na majetek. Vilu naší rodině vzalo chybné rozhodnutí soudu, který J. A. Baťu označili za kolaboranta. Tím ale nikdy nebyl – naopak český lid miloval a prokazatelně mu pomáhal – a byl soudy očištěn. Proto máme nárok na náhradu.
A věříte, že uspějete?
Stále věřím ve spravedlnost zdejších soudů. Česká republika je demokratickým státem, a proto se musí držet demokratických principů.
