Volební místnosti se jako první otevřely na východě v 7:00 místního času (5:00 SEČ), v ostatních částech země to bylo o hodinu později. Hlasovat bylo možné do 15:00 SEČ. V zemi se 75 miliony obyvatel mohlo hlasovat 56,6 milionu lidí.
AKP po sečtení více než 99 procent lístků vedla s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) měla 25,4 procenta hlasů. Do parlamentu se dostali i nacionalisté a Kurdové.
Volby se konají v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku, a také za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy (vše o krizi zde). Stabilní není ani Turecko. Krátce po červnových volbách Tureckem začaly otřásat atentáty, kvůli nimž vláda po dvouletém období klidu obnovila tažení proti Straně kurdských pracujících (PKK), označované za teroristickou organizaci (více o tažení proti Kurdům zde).
Útoky vyvrcholily 10. října atentátem na účastníky mírového pochodu v Ankaře a smrtí 102 lidí (více zde). Akci pořádaly levicové a kurdské kruhy. Demokratická strana lidu pak ztlumila svou kampaň a podle analytiků tak předvolební atmosféra připomínala truchlící mlčení nad hrobem.
Zátah na opoziční médiaTurecká policie 24. října, tedy jen týden před volbami, obsadila sídlo opoziční mediální společnosti, jež je údajně napojena na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který je kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Policisté při zásahu použili slzný plyn a vodní děla. Kritici obvinili prezidenta, že před volbami umlčuje hlas opozice. Policie uvedla, že cílem akce bylo naplnit soudní příkaz, podle kterého má být firma Koza-Ipek Holding řízena správcem do té doby, než se vyšetří její údajné napojení na Gülena. Vláda jeho hnutí obviňuje z pokusů o destabilizaci země a prokuratura ho označila za teroristickou organizaci. |
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) začala v kampani Demokratické straně lidu (HDP) jednoznačně připisovat podporu separatistů z PKK, aby strana nedosáhla na desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu. Poslední průzkumy však HDP stále dávaly šanci získat 12 procent křesel.
Kritici varují AKP, že nebude-li respektovat výsledek ani těchto nových voleb, může přivést Turecko k naprostému rozkolu podobnému tomu, jaký prožívá Sýrie. Idris Baluken z HDP řekl, že se stačí podívat do Sýrie, kde kurdské milice bojují nejenom proti Islámskému státu, ale i proti syrské armádě. „V Turecku může nastat chaos srovnatelný s tím, jaký panuje v Sýrii,“ řekl.
Většina Turků si přeje návrat stability a klidu a podle mnohých je k tomu nutné obnovit mírový proces s PKK zahájený před třemi lety. Erdogan však prohlásil, že tento proces je prozatím uložen k ledu. Znalci se shodují, že rozhodující bude to, zda Erdogan své straně dovolí sestavit vládní koalici a zda se vzdá ambicí na posílení svých pravomocí.
Budeme vládnout sami, ujistil Davutoglu
AKP se však svých ambicí nevzdává. Premiér Ahmet Davutoglu v jednom ze svých vystoupení v předvolební kampani ujistil, že AKP uspěje. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ řekl a vyzval voliče, aby přišli v hojném počtu a ukázali, že se průzkumy mýlí.
Turecko řídí od června přechodná vláda. Minulé volby měly být triumfem pro AKP a měly umožnit Erdoganovi změnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Místo toho však strana nedosáhla na většinu v 550místném parlamentu - získala necelých 41 procent hlasů - a navíc se do zákonodárného sboru s 13 procenty poprvé dostala HDP.
Druhou nejsilnější stranou byla s 25 procenty křesel sekulární sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP). Nacionalisté ze Strany národní akce získali 16 procent mandátů. Všechny tyto parlamentní strany jsou v opozici vůči AKP, byly ale ochotné vstoupit s ní do vlády. Její vedení se však nedohodlo ani s jednou z nich.
