„Vlk je zvíře, kterému jsme my, lidé, od pradávna ubližovali. Když se podíváme do příběhů, pohádek, povídek, tak je vlk vykreslován jako tupé zvíře, které nás ohrožuje, a proto se ho musíme bát. A abychom byli ochráněni, musíme vlka vyhubit. Bohužel se nám to povedlo, ale pozitivní je, že se k nám vlk vrací a nejen sem na Šumavu. Věřím, že toto návštěvnické centrum bude sloužit nejen pro zábavu, ale i jako místo poznání, a že díky němu si veřejnost udělá na vlka pozitivní náhled,“ uvedl ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Návštěvníci mají jedinečnou možnost pozorovat chování a život vlků přímo v jejich teritoriu, ve zcela přírodním, skoro tři hektary velkém výběhu, nad kterým vede téměř 300 metrů dlouhá dřevěná lávka.
„Já s oblibou říkám, že pokud bych byl vlkem, určitě bych si vybral přesně tohle místo ke svému životu. Je tu všechno, hustý i rozvolněný les, mýtina i množství skalnatých úkrytů,“ konstatoval vedoucí Návštěvnického centra Srní Jiří Kec.
Kromě pozorování smečky se tu lidé dozvědí víc o životě vlků, a to včetně podrobného vysvětlení jejich mimického projevu.
„To bude určitě hodně poučné pro všechny chovatele psů, protože když pochopí mimiku a chování vlka, lépe tak porozumí i svému psovi,“ upřesnil Kec.
Expozice věnovaná vlkům je součástí interiéru návštěvnického centra. Jeho budova je energeticky pasivní dům s technologiemi příznivými pro životní prostředí, který ale nepostrádá punc domu klasické šumavské architektury.
„Celý areál se rozkládá na ploše zhruba 35 hektarů a jeho hlavní součástí je pěší okruh s odpočinkovými místy a navigačním systémem. Mysleli jsme i na tělesně postižené, kteří mají přístup do výběhu vlků ze samostatného parkoviště a po přístupnější části pěšího okruhu. Je ale vhodné, aby měli asistenci. Ti, kteří ani toto nezvládnou, mohou vidět vlky na velkoplošné obrazovce, na niž je přenášen živý obraz přímo z výběhu v budově návštěvnického centra.“ říká Miloš Juha, náměstek ředitele šumavského parku.
Zdůraznil, že návštěvníci, kteří chtějí pozorovat vlky v přírodním prostředí, by si měli vyčlenit na návštěvu víc času a chovat se na lávce tiše. Nikdo jim totiž nezaručí, že jim vlčí rodinka přiběhne naproti. A to přesto, že jak vlk, tak vlčice pocházejí ze zoologických zahrad. „Ale prostředí, ve kterém se pohybují, je autentické, stejné, jako kdyby kolem sebe neměli ten plot,“ připomíná Juha.
Výstavba návštěvnického centra trvala dva roky a náklady se vyšplhaly na téměř 72 milionů korun. Devadesát procent z nich uhradí fondy Evropské unie, a to z programu Životní prostředí.
