Novoměstský sportovní klub začal stavět zásobník sněhu. Z vykoupených pozemků na úbočí Harusova kopce u silnice na Vlachovice nedaleko Vysočina Areny zmizely stromy i keře a stavbaři ve čtvrtek zahájili zemní práce. „Do konce roku musíme mít hotovo,“ říká šéf klubu a zároveň prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza.
Vybudování zásobníku bude stát 27 milionů korun, z toho 25 milionů pokryje účelová dotace ministerstva školství. „Dva miliony přidáme z vlastních zdrojů,“ počítá Hamza.
Betonová jáma na ploše zhruba jednoho hektaru bude zahloubená čtyři metry pod úroveň terénu, vejde se do ní zhruba 60 tisíc kubíků nastříkaného sněhu. „Díky zásobníku budeme schopni dělat Světové poháry bez jakýchkoli rizik i v listopadu, prosinci nebo březnu,“ argumentuje šéf českého biatlonu.
Izolaci zajistí fólie a štěpka, organizátoři počítají s tím, že do další zimy „přežije“ zhruba 40 tisíc kubíků sněhu. Pro představu: z takového množství jsou schopni připravit až 3,75 kilometru dlouhý okruh.
Udělat kvalitní technický sníh je trochu věda. „Odhadem 25 až 30 procent zásob roztaje. Kvalitní terciární sníh s firnovou strukturou vhodný pro skladování můžeme vyrobit, když se sejdou všechny atributy, tedy rosný bod, relativní vlhkost, teplota a vítr,“ popisuje dlouholetý lyžařský funkcionář Ladislav Slonek.
Kde také stojí zásobníkyMuonio – finské středisko za severním polárním kruhem využívají před sezonou i čeští běžci. Díky tomu, že v této oblasti nejsou silnice ošetřeny solí, mohou Finové shrabaný přírodní sníh uložit v lomu a použít jej jako základ na další sezonu. Hochfilzen – rakouské biatlonové centrum mělo velké problémy loni v prosinci. Světový pohár zachránil vlastní zásobník a také sníh z hory Grossglockner. Ruhpolding – i Mekka biatlonu v Bavorsku disponuje zásobníkem. Při prvním pokusu přečkalo z 8 tisíc nasněžených kubíků léto pod polystyrenovou izolací 6 tisíc kubíků. Klingenthal – německé středisko kousek od českých hranic si postavilo menší zásobník, díky tomu zvládne pořádat na začátku sezony skokanské závody. Oberhof – slavné německé centrum zimních sportů šest let nabízí lyžařský tunel, ve kterém se dá na okruhu o délce 2 km trénovat celé léto, podobné zařízení má finské Vuokatti a švédské Torsby. |
Ve světě nejsou zásobníky ničím neobvyklým, využívají je i severské země. S proměnou klimatu se totiž mění i požadavky na organizátory. „Mezi funkcionáři už se mluví o tom, že od roku 2018 bude zásobník sněhu podmínkou pro pořádání světových akcí,“ podotkl Hamza po jednání v norském Oslu.
Naposledy měl namále rakouský Hochfilzen, který loni uspořádal závody v prosincovém termínu jen díky uskladněnému sněhu a navážce z vyšších poloh.
Dlouho čekali na sníh také Novoměstští, děla mohla chrlit technický sníh až 26. prosince, kdy poprvé dostatečně mrzlo.
Organizátoři budují zásobník už s výhledem na příští rok, který bude v novoměstském kalendáři hodně nabitý. V únoru se po roční pauze vrátí do světového kalendáře Zlatá lyže, na prosincový termín získal Hamzův tým Světový pohár v biatlonu místo Hochfilzenu. Rakouské středisko totiž potřebuje otestovat únorový termín rok před pořádáním mistrovství světa.
Zásobník se stal v Novém Městě na Moravě diskutovaným tématem. Lidé se v anketě na webu města rozdělili na tři zhruba stejně velké skupiny. Pětatřiceti procentům hlasujících stavba nevadí, 34 procent ji podporuje, zbylých 31 procent je proti s tím, že už se do sportu investovalo dost.
Zásobník sněhu však není akcí radnice, město klubu pouze poskytlo necelého půl hektaru lesního pozemku. „Pozemek jsme prodali za odhadní cenu, není to v rozporu se zájmy města,“ poznamenal starosta Michal Šmarda. S takovým využitím pozemků počítal i územní plán.
Znalec stanovil cenu na 104 tisíc korun. Další malé pozemky získal klub od soukromých majitelů.
Pro klub bude vybudování zásobníku dalším z řady milníků. Na světovou úroveň se Nové Město dostalo v 70. letech, kdy vznikly špičkové tratě v lese Ochoza, v poslední dekádě znamenala největší posun střelnice, tribuny a nové biatlonové tratě.
„Biatlonový a lyžařský areál je na nejvyšší úrovni. Co se týká technického zázemí a infrastruktury, jsme srovnatelní se středisky jako Holmenkollen nebo Lahti,“ zdůrazňuje Ladislav Slonek.
