Maďarští policisté střeží hranici mezi Srbskem a Maďarskem Roszke (22. října...

Maďarští policisté střeží hranici mezi Srbskem a Maďarskem Roszke (22. října 2015). | foto: AP

Uprchlíci vypadají jako armáda, jsou mezi nimi i bojovníci, říká Orbán

  • 773
To, co čemu Evropa v současnosti čelí, není uprchlická krize. Maďarský premiér Viktor Orbán na kongresu Evropské lidové strany v Madridu popsal uprchlíky mířící do Německa a Švédska slovy, že „vypadají jako armáda“.

„Jedná se o migrační vlnu složenou z ekonomických běženců, uprchlíků a také zahraničních bojovníků. Je to nekontrolovatelný a neregulovaný proces,“ řekl Orbán.

Podle něj nemůže Evropa přijmout každého, kdo touží po lepším životě. „Právo na lidskou důstojnost a bezpečnost jsou základními právy. Ale ani německý, ani maďarský způsob života nejsou základním právem pro všechny lidi na Zemi,“ uvedl maďarský premiér.

Maďarsko na uprchlickou vlnu reagovalo stavbou plotu na svých hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Tento krok se však setkal s tvrdou kritikou vládních představitelů z celé Evropy.

Orbán také vystoupil proti tomu, jak o uprchlické krizi informují novináři, informoval The Guardian. „Respektují média svobodu vyjadřování a právo na informace, když publikují jenom snímky žen a dětí, zatímco sedmdesát procent těch uprchlíků jsou mladí muži, kteří vypadají jako armáda?“

Tvrzení premiéra Orbána jsou v rozporu s oficiálními čísly, která zveřejnila chorvatská vláda. Podle té - Chorvatsko je na stejné „balkánské cestě“ běženců, jako Maďarsko - je mezi běženci 55 % mužů všech věkových kategorií, 21 % žen a 24 % dětí. Přes devadesát procent běženců pochází z válkou rozvrácených zemí - Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Větší podíl mladých mužů přichází do Evropy přes Středomoří z Afriky.

21.října 2015 v 17:00, příspěvek archivován: 23.října 2015 v 10:02

Struktura #izbjeglice koje su prošle kroz RH pic.twitter.com/OGHCiU3xWF

„Jen proto, že je nepovažujeme za nepřátele, nesmíme jednat sami proti sobě. Naší morální povinností je vrátit tyto lidi do svých domovů a zemí,“ dodal Orbán.

Vracet uprchlíky do zemí, v nichž aktuálně probíhá válečný konflikt a byli by tam ohrožení na životě, z pohledu mezinárodních úmluv není možné. O tom, že by se chtěli vrátit domů, až válka skončí, například Syřané hovoří i sami (viz tento průzkum).

Juncker: Je třeba nového bratrství s Afrikou

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na sjezdu v Madridu řekl, že je třeba naléhavě pomoci zemím, které čelí náporu uprchlíků. Kritizoval členské státy EU za nedodržování svých závazků v poskytnutí pomoci.

„Migrační krize, kterou nyní prožíváme, neskončí o Vánocích. Potrvá dál a je třeba dál jednat. V Evropě je zapotřebí také rozvíjet hodnoty srdce, na něž často zapomínáme,“ řekl Junker. Hovořil dále o „novém bratrství“ s Afrikou a o plnění závazků k humanitární pomoci. „Neslibujme, jednejme, protože nastala naléhavá situace,“ řekl předseda EK. Členské státy se zavázaly poskytnout zemím zasaženými migrační vlnou 2,3 miliardy eur (62 miliard korun), avšak zatím daly dohromady pouze 275 milionů.

Šéf unijních summitů Donald Tusk upozornil na to, že Evropa ztratila schopnost obrany svých hranic. „Musíme skoncovat se zbytečnou diskusí těch, kdo chtějí bránit hranice, a stoupenců solidarity a otevřenosti. Obyčejní občané jsou připraveni přijmout uprchlíky, ale zároveň očekávají, že politici budou plnit své povinnosti. Lidé se potřebují cítit v bezpečí a jenom tak budou schopni pomoci těm, kteří to potřebují,“ řekl Tusk.

Kongres lidovců se koná před nedělním summitem, na nějž do Bruselu Juncker pozval vůdce zemí ležících na migrační trase.

V půlce září se rozhořela bitva mezi frustrovanými uprchlíky a policií na hranicích Maďarska a Srbska. Vzduchem létaly kameny, zasáhla vodní děla:

16. září 2015


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video