Jan Budař známý hlavně díky filmu Nuda v Brně přijede dnes do moravské metropole. Koncert spojí se seznamkou. | foto: Dan Materna, MAFRA

Herec a zpěvák Jan Budař promění Sono centrum ve velkou seznamku

  • 0
Od doby, kdy se Jan Budař zviditelnil filmem Nuda v Brně, uplynulo už dvanáct let. Ačkoli je teď jeho domovem Praha, podle častých návštěv Brna to vypadá, že název filmu zase až tak pravdivý není. A že není nuda ani s Janem Budařem, přijede ukázat do Sono Centra.

Večer se tam koná jeho koncert s názvem „Seznamme se: Přijď sám, odejdi ve dvou“.

Jak vůbec vznikl nápad na koncerty, při kterých se mají lidé seznámit?Mě zajímají vztahy, protože jsem pochopil, že je budu žít, co budu živ. A přijde mi mnohem zábavnější se jimi bavit, což v praxi někdy bývá těžké. Tak jsem si vymyslel takový projekt, který se vztahy bude zabývat zábavnou a lehkou formou. A pak mě napadlo, že vztah začíná seznámením, a koncept večera byl na světě.

Na plakátě lákáte návštěvníky, že se dozvědí, jak by to vypadalo, kdyby muži při seznamování mluvili pravdu. Jak taková typická lež vypadá?Nemám v Praze žádnou holku, nemám v Praze žádnou holku, nemám...

Ženy si nevymýšlejí?
Jasně, že si taky vymýšlejí. Myslím, že úplně stejně jako chlapi. Netroufám si posuzovat, který tábor vede. (smích)

Co vy? Taky si vymýšlíte, když se seznamujete?
Učím se říkat pravdu. Jasně, že taky někdy lžu, ale definitivně jsem pochopil, že mnohem efektivnější je mluvit pravdu, kdekoliv a kdykoliv. Je to vlastně taková zkratka k čemukoliv. Ve vztazích mezinárodních i lokálních.

Několik koncertů „Seznamme se“ jste odehráli už loni. Proč jste se rozhodli v nich letos na podzim pokračovat?
Protože jsem pochopil, že potenciál tohoto projektu ještě zdaleka nebyl naplněn, a nemýlil jsem se. Loni občas někde nebylo úplně plno, zato letos je o koncerty takový zájem, že jsme v Olomouci přidali ještě jeden. Ten v listopadu se vyprodal, aniž ještě začala mediální kampaň.

Budou se letošní koncerty nějak lišit od těch loňských?
Každý je trochu jiný. Na pódium se přicházejí seznamovat vždy jiné ženy - dobrovolnice z publika. Dostanou ochutnat růžové víno a drobný dárek na památku. Já se s nimi pak seznamuji v rolích čtyř různých mužů. Jsou to rocker, romantik, podnikatel a ezoterik - a tito muži při seznamování říkají pravdu, což je hodně zábavné. Pokaždé je večer trochu jiný, navíc diváci mohou během přestávky psát různé otázky na mě nebo na členy Eliščina Bandu. Napíšou je na papírek a vloží do klobouku. My na ně pak mezi písněmi a komickými výstupy odpovídáme. Kolikrát se sejdou nečekané dotazy. Někdo se mě jednou zeptal, jestli mám rád želvy.

A máte je rád?
Obdivuju želvy. Jsou to nádherné bytosti. Taky ovládají umění dlouhověkosti.

Ztotožňujete se s některou z těch rolí mužů, které na pódiu představujete?’
V každé se trochu vidím. Myslím, že všichni v sobě máme mnoho poloh a postav. Mou oblíbenou je rocker, protože si říká, co chce, a má rád přirozenost. Krká, prdí, mluví sprostě, i když to lidi někdy se*e.

Stalo se už, že by za vámi někdo přišel a řekl, že opravdu na vašem koncertě potkal tu pravou nebo toho pravého?
Zatím ne, ale co není, může být. Nicméně, po jak dlouhé době se pozná, že ten druhý je ten pravý nebo pravá?

Užije si koncert i ten, kdo se seznamovat nechce?
Rozhodně ano. Zadaní se nemusí ničeho bát, jejich druhy a družky nikdo obtěžovat nebude. Jde především o zábavu a dobrou muziku, seznamování je takový bonus do pauzy. Hra se má takto: Kdo se chce seznámit, vezme si na sebe jakýkoli červený doplněk, kdo je zadaný a chce se seznámit, vezme si jakýkoli růžový doplněk, a kdo se nechce seznamovat, nebere si ani červenou ani růžovou. Kdo o této hře neví a ty barvy na sobě bude mít, čeká ho zajímavý večer. (smích)

V září jste letošní šňůru koncertů „Seznamme se“ zahájili v pražském metru. Nechystáte se udělat něco podobného třeba v brněnské šalině?
Už jsme hráli v pražské tramvaji, tak by bylo dobré zahrát si i v Brně v šalině, ale zatím to neplánujeme. Možná trolejbus. Uvidíme.

Část života jste strávil v Brně. Chodil jste tu na gymnázium, pak na vysokou, hrál jste v brněnských divadlech. Vracíte se sem, nebo do Brna zavítáte, jen když máte koncert?
Jezdívám do Brna docela často, mám to tady rád. Je to takové milé, malé město, co se cítí být evropskou křižovatkou, a to je mi na něm sympatické.

Proč jste vůbec odešel z Brna do Prahy? Snad v Brně nebyla nuda?
Do Prahy jsem šel za prací a taky, co si budeme povídat, v Praze se toho děje o trošku víc.

Na co se od vás můžeme těšit v nejbližší době? Samozřejmě kromě koncertů?
Momentálně jsem napsal už dvě pohádky. Obě bych chtěl i režírovat. Jedna se jmenuje Největší tajemství Leopolda Bumbáce a druhá Princ Mamánek. Teď jsem ve fázi, kdy hledám správné spolupracovníky, díky nimž filmy natočíme.

21. září 2015