Maďarsko dočasně obnovilo kontroly na hranici se Slovinskem, což je další hranice uvnitř schengenského prostoru, které se současná uprchlická vlna dotýká. Budapešť tak reagovala na to, že po uzavření hranice s Chorvatskem se první stovky běženců z Chorvatska pokoušely do země dostat obloukem právě přes Slovinsko (více o migrantech ve Slovinsku čtěte zde).
To se tak o víkendu stalo novou tranzitní zemí pro stovky běženců poté, co Chorvatsko oznámilo, že bude přistěhovalce nyní vozit k hranici se Slovinskem, aby se vyhnuli Maďarsku a mohli pokračovat v cestě na západ. Jen během soboty do Slovinska vstoupilo asi 2 700 uprchlíků.
Slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec v pátek řekl, že Lublaň nebude příchodu migrantů bránit, dokud bude běžence dál přijímat Německo. Slovinsko stanovilo horní hranici pro přijímání uprchlíků na 2 500 denně a nehodlá jich celkově přijímat neomezené množství, pokud nebudou pokračovat dál.
„Nemůžeme přijímat neomezené množství migrantů, pokud budeme vědět, že nemohou pokračovat ve své cestě,“ upozornil podle agentury Reuters státní tajemník slovinského ministerstva vnitra Boštjan Šefic.
„Věřím, že Chorvatsko, Srbsko a Makedonie budou muset přijmout také (podobná) opatření,“ dodal. Chorvatská policie v neděli odpoledne už zablokovala desítky migrantů na hranici se Srbskem (detailně situaci sledujeme v on-line reportáži zde).
Merkelová přislíbila v Turecku ústupky
Uprchlíci mají většinou namířeno do Německa, které ukázalo otevřenou náruč především uprchlíkům ze Sýrie. Merkelová před spolustraníky hájila svou politiku vůči uprchlíkům a kritizovala Evropskou unii za dosud nespravedlivé rozložení břemene přílivu uprchlíků.
Během návštěvy Turecka slíbila v Ankaře výměnou za zastavení proudu běženců do Evropy, že se Berlín zasadí o urychlení procedur v udělování víz tureckým občanům a také rozhovorů o vstupu do Evropské unie.
Ankara zopakovala názor, že by v severní Sýrii měla vzniknout bezpečnostní zóna, kde by se soustředili obyvatelé země prchající ze svých domovů, aniž by opouštěli svou zemi. Kritická byla k ruské letecké intervenci proti syrským povstalcům, což prý může vyvolat novou migrační vlnu.
Asad není jediný viník, míní Schwarzenberg. Zaorálek chce „získat“ Turecko |
Evropskou unii kritizovala i nevládní mezinárodní organizace hájící lidská práva Amnesty International. Vyzvala lídry Evropské unie, aby stavěli práva uprchlíků nad svými zájmy na ochranu hranic.
V této souvislosti zkritizovala plán EU nabídnout finanční pomoc a ústupky Turecku výměnou za to, že tato země zastaví masový přesun žadatelů o azyl do Evropy.
Pravděpodobně nenávist vůči cizincům a přistěhovalcům a nesouhlas se vstřícnou německou imigrační politikou byly motivací 44letého útočníka, jenž v sobotu pobodal a vážně zranil kandidátku na starostku Kolína nad Rýnem Henriette Rekerovou (více o útoku najdete v tomto článku).
Rekerová nedělní volby vyhrála, když obdržela nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Dosud se na magistrátu zabývala mimo jiné integrací a kandidovala s podporou Křesťanskodemokracické unie (CDU) kancléřky Merkelové.
V táborech roste násilí, Reuters zkritizovala ČR
Napětí vládne i v urpchlických táborech v Německu. Při hádce mezi somálskými uprchlíky v ubytovně v severoněmeckém Neuenkirchenu byl jeden z nich ubodán.
Uprchlíci na severu Německa mrznou ve stanech. Zapálíme je, vyhrožují |
V hamburském uprchlickém táboře v městské části Sülldorf v sobotu večer shořelo 14 obytných buněk. Policie předpokládá, že požár založil jeden z obyvatel zařízení.
Kvůli komplikovanému přístupu do Británie strmě roste počet uprchlíků v táboře přezdívaném Džungle ve francouzském přístavním městě Calais. Během tří týdnů se zvýšil ze tří tisíc na 5 500 až 6 000.
Uprchlická krize si nadále vybírá životy ve Středomoří. Řecké pobřežní hlídky nalézají každý den nové utonulé. Krutou daň si osud vybírá na dětech, které tvoří velkou část obětí.
Agentura Reuters se ve svém zpravodajství věnovala podmínkám zadržování uprchlíků v Česku - zacházení z české strany označila za drsné (více o reportu agentury najdete v tomto článku).
