„Mám 9 100 korun, k tomu dostávám stovku jako příspěvek na bydlení. Na jídlo mi zůstávají tři tisíce měsíčně, to je stovka denně. Nic moc,“ přibližuje paní Květa svůj současný život v penzionu pro seniory. Nestěžuje si ale, jen konstatuje.
Když chce dát najevo emoce, tak spíš ty kladné. Třeba když vypráví, jak se jí v penzionu žije. „Co pro nás tady dělají, je neuvěřitelné,“ hodnotí 66letá žena, která s Ivanem Hlinkou, slavným hokejistou a později trenérem, prožívala jeho reprezentační kariéru i vyznamenání na Pražském hradě a při jeho angažmá v NHL s ním žila v krásném apartmá ve Vancouveru.
O životě s legendárním hokejistou napsala knihu Ráj i peklo s božským Ivanem. Manželství nebylo vždy idylka, ale rozchod po devětadvaceti letech byl ještě horší.
„Po rozvodu jsem přišla o místo a skončila na úřadu práce. Tam nic nebylo, tak jsem dělala hlídače v obchodech, pak jsem vybalovala zboží. Lidé se mi smáli a ukazovali si na mě prstem - ty jsi dopadla! Mysleli, že se zfetuju, že ze mě bude alkoholička. Ale já jsem nikdy nepila,“ vypráví paní Květa.
Musela se ale vyrovnat se zdravotními problémy. Dostala epilepsii, i když ji nikdo v rodině neměl. „Nevím, jak se to stalo. Jestli nějakým pádem, nebo z těch stresů,“ přemítá.
Šlégr ji navštěvuje dodnes
Vypadaly jí vlasy, takže musí nosit paruku. „Když někdo ztratí vlasy, neznamená to, že by o sebe neměl pečovat,“ vysvětluje ale, proč i tak vypadá pořád velmi dobře.
Loni v létě jí přestalo chutnat, nejedla a zeslábla. Pak si zapomněla vzít prášky a zkolabovala. Na půl roku skončila v nemocnici a léčebnách.
Teď si díky tomu váží každé drobné radosti. Když se s kamarádkou Emou dívají na televizi. Když k ní přijde Jiří Šlégr, který k Hlinkům chodil už jako kluk. Nebo když vzpomíná na pěkné chvíle s manželem, třeba na dovolenou na Havaji.
„Na takové věc vzpomínám hodně často, pomáhá mi to,“ přiznává. Jestli je jí něco líto, tak že nemůže pomoci těm, které měla a má ráda.
„Je mi neuvěřitelně líto Věry Čáslavské, jak ji zbortila rakovina. Vždyť jsem s ní cvičila. Pamatuji si, jak byly závody v Praze, ona mi sáhla na rameno a říkala: Květo, dupni pořádně do můstku a přeleť toho koně. Udělej pořádný přemet. Teď bych chtěla něco podobného říct já jí. Aby do toho taky pořádně dupla a zvládla tu nemoc,“ přeje dávné kolegyni štěstí v boji se zákeřnou chorobou.
Vzpomínka na Ivana Hlinku:
16. srpna 2014 |
