Ruská agentura Rosaviacija vyjádřila podezření, že mezi členy vyšetřovací komise mohla být uzavřena tajná protiruská dohoda.
„Závěry komise nás udivily a přinutily k úvahám, zda taková dohoda neexistuje,“ konstatoval na tiskové konferenci v Moskvě zástupce šéfa agentury Oleg Storčevoj. Členy komise byli kromě nizozemských expertů zástupci Malajsie, Austrálie a Ukrajiny, podklady dodalo i Rusko.
„Ruští odborníci se žádných tajných dohod neúčastnili, byli jsme přístupni otevřené spolupráci,“ konstatoval Storčevoj. Jeho organizace prý bude žádat, aby vyšetřování příčin katastrofy bylo obnoveno. Rosaviacija označila vývody mezinárodní komise za neprůkazné a nevěrohodné, zejména proto, že ignorují údajné důkazy ruské strany.
Kreml závěry nizozemské komise přímo nekomentoval a ruská diplomacie se jejich jednoznačnému odmítnutí spíše vyhýbá. Ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že nizozemský dokument „vyvolává mnoho otázek,“ které zůstaly bez odpovědi. Rusko ho ale musí teprve detailně prostudovat.
„Rusko si váží výsledků vyšetřování, našeho názoru si ale neváží nikdo,“ stěžoval si Lavrov v parlamentním projevu. „O náš názor se nikdo nezajímal, nikdo se na něj neptal,“ dodal.
Zástupci východoukrajinských separatistů, stejně jako výrobce raket Buk, firma Almaz-Antej, označili zprávu vyšetřovatelů za zkreslenou a veskrze chybnou. Výsledky šetření jsou „od základu nesprávné a odporují jak reálnému stavu věcí, tak i objektivním faktům,“ prohlásil ve středu v Doněcku mluvčí povstalecké armády Eduard Basurin.
Zatímco podle západních expertů byla osudná raketa odpálena z okolí východoukrajinské obce Snižne, kterou v kritické době ovládali povstalci, podle separatistů byla místem útoku obec Zaroščenske, která leží asi 40 kilometrů západněji a kontroluje ji ukrajinská armáda.
Podívejte se na pokus firmy Almaz-Antej s raketou Buk:
