Kamerový systém má bezmála polovina středních škol, třetina základních škol a 13 procent školek. A další rychle přibývají - když po tragédii ve Žďáru, při níž zemřel šestnáctiletý student, vyhlásilo ministerstvo školství dotace na lepší zabezpečení školních budov, přišly mu tři tisíce žádostí.
Šest milionů korun si nakonec rozdělí pětašedesát škol - například Základní škola U Vršovického nádraží v Praze 10, Základní a mateřská škola Svitavy, Gymnázium v Boskovicích nebo Střední průmyslová škola dopravní v Plzni. Některé školy měly kamery už dávno před nešťastnou událostí.
Zabezpečení budov je povinností zřizovatele, tedy radnice či magistrátu. Například Praha 4 má kamery ve třinácti školách a dalších pět jejich pořízení plánuje.
Rodičům, jejichž děti navštěvují školy s kamerami, se tento způsob zabezpečení líbí. „Já si myslím, že to je v pořádku,“ říká Jana Dlouhá. Její názor sdílí i Hana Krupová: „Kamery jsou dobrá věc, jsem klidnější, když hlídají vstup do školy, kterou navštěvuje moje dcera.“
Kamery však často nehlídají jenom vchod. Mohou se objevit i na chodbách a ve školních šatnách. Pak je nutný souhlas všech rodičů. Ani s tím školy nemívají problém. Potvrzuje to i organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium, na kterou se obracejí rodiče, kteří mají o kamerách pochybnosti. Jsou to jen jeden či dva případy měsíčně.
Kamery, které pořizují záznam, musí ředitel školy přihlásit u Úřadu pro ochranu osobních údajů a zdůvodnit, proč je chce instalovat.
Debatu o bezpečnostních opatřeních na školách odstartoval před rokem útok ve Ždáru nad Sázavou, kde psychicky narušená útočnice ubodala šestnáctiletého studenta hotelové školy. Žena trpící schizofrenií skončila v detenčním ústavu, kde se dnes léčí pod dohledem odborníků. Její trestní stíhání zastavil státní zástupce, podle něho byla v době činu nepříčetná.
Svědectví z vražedného útoku ve Žďáru nad Sázavou:
14. října 2014 |
