I ve středu pokračovaly nálety ruských letounů na pozice extremistů v Sýrii (7....

I ve středu pokračovaly nálety ruských letounů na pozice extremistů v Sýrii (7. října 2015) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Pomohou ruské útoky v Sýrii islamistům?

  • 250
Vstup Ruska do syrského konfliktu nemusí znamenat jeho rychlý konec, jak si řada lidí myslí. Spíš válku a utrpení místních lidí protáhne, píše v komentáři pro iDNES.cz Jan Kužvart.

Rusko zasahuje v Sýrii a své útoky prezentuje jako boj proti terorismu a islámskému radikalismu. Putinovi příznivci, opojení představou vítězného tažení a zničení „Islámského státu“ (IS), podle politického geografa Michaela Romancova již dopředu jásají. „Je přece jasné, že jakmile se do hry vloží Putin, je vyhráno.“

To je však v ostrém rozporu se společným prohlášením Francie, Německa, Kataru, Saúdské Arábie, Turecka, Velké Británie a USA, v němž se uvádí, že ruské vojenské akce v Sýrii jen podpoří růst muslimského extremismu a další radikalizaci. Uštědří tedy ruské útoky islámskému radikalismu tvrdou ránu, nebo jen přilijí olej do ohně?

Jan Kužvart

Analytik, zabývá se bezpečnostní a politickou problematikou Blízkého východu a severní Afriky. Zaměřuje se i na e-diplomacii a drony (bezpilotní prostředky).

Jan Kužvart

Spolupracuje s řadou médií včetně iDNES.cz. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy, návazně bezpečnostní studia a také arabistiku a historii.

Ruská federace není vojensky natolik silná jako někdejší Sovětský svaz, který i tak utrpěl porážku v Afghánistánu. Schopnost a ochota Moskvy vložit se do konfliktu v Sýrii proto bude mít své limity, které budou umocněny i logistickými omezeními podpory jednotek na tak vzdáleném válčišti.

Rusko tedy nebude schopno ani zničit opozici, ani zlomit moc IS. Jeho omezené zdroje a přijímání zpravodajských informací od syrského režimu se pak projeví na výběru cílů pro útoky. A režim je dnes tísněn především opozicí, nikoliv IS, takže to bude ona, kdo pocítí sílu ruských úderů nejvíce.

Navíc i prezident Putin řekl, že hlavním důvodem ruských operací je upevnění režimu v Damašku (více zde). Zatímco tak bude opozice slábnout, IS bude žít dál a jeho nedávný postup směrem na severosyrské Aleppo právě na úkor ruskými nálety oslabené opozice ukazuje, že toho dokáže náležitě využít.

Eskalace konfliktu

Ruské útoky konflikt vyeskalovaly a zintenzivnily vzájemné měření sil. Dá se proto očekávat, že ustupující opozice bude po svých podporovatelích z řad Západu a arabských monarchií požadovat zvýšení pomoci.

Je jisté, že ve válečném chaosu se část nových zbraní a dalšího vojenského materiálu ocitne v rukou teroristických skupin. I kdyby však opozice vyšší zahraniční podporu nedostala, islámský radikalismus to také neoslabí, protože demoralizovaní bojovníci budou k opozici hledat radikálnější alternativu, která jim opět poskytne příslib vítězství. Na výběr přitom pravděpodobně budou mít z fronty an-Nusra napojené na al-Káidu a monstra zvaného IS...

I kdyby však bojovníci z opozice nezačali houfně přebíhat do náruče teroristů, nelze vyloučit další radikalizaci opozičních sil. Sýrie se totiž kvůli přítomnosti ruských jednotek stane ještě větším magnetem pro džihádisty a nové rekruty z celého světa. Na případu IS je vidět, že tito cizinci patří mezi ty nejbrutálnější a nejvíce ideologicky zapálené.

Opozice již dnes portrétuje ruské angažmá jako „druhou okupaci“ země. Tou první je přítomnost íránských poradců a bojovníků libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Po boji sunnitů proti šíitům tak konflikt může dostat i dimenzi boje s imperialismem pravoslavné velmoci. Muslimští radikálové si jen těžko mohou přát lepší podhoubí pro nábor a legitimizaci svých činů.

S kým budou spolupracovat arabské státy

Ruský vstup do konfliktu krom toho nepříjemně zamíchal kartami i pro koalici států bojující s IS. Na jedné straně vedl k poklesu vlivu Západu na dění v Sýrii a na druhé začíná do citlivé situace stavět i arabské spojence USA, protože fakticky nyní bojují proti IS bok po boku s velmocí, která bombarduje bojovníky a civilisty z řad sunnitského obyvatelstva.

Rusové v Sýrii

Nebylo by proto nijak překvapující, kdyby teď měly arabské státy tendenci v boji proti IS polevit a svoji roli upozadit, aby nebyly vnímány jako faktičtí spojenci Ruské federace.

Krom toho okolnostmi vynucená spolupráce mezi Ruskem a USA a neschopnost Washingtonu opozici před ruskými útoky ochránit mohou být na syrském válčišti dalšími faktory, které sbližování opozice a radikálních sil v podobě Nusry či IS urychlí.

Ruskými útoky se konflikt v Sýrii stal ještě komplexnějším a jeho konec je nadále v nedohlednu. Kromě jiného i proto, že Ruskem podpořený syrský režim nyní nebude nucen o své existenci vyjednávat s opozicí. Válka tak potrvá dál a zdevastovaná společnost bude růstu radikálních ideologií přát.

Vzestup IS je toho důkazem. Růst islámského radikalismu v důsledku ruské intervence však nemusí zůstat omezen jen na Sýrii. Odborník na Rusko Jan Šír k tomu trefně dodává, že Rusko může jeho neochvějná podpora syrskému režimu zaplést do nekonečné občanské války čím dál hlouběji, což v konečném důsledku způsobí radikalizaci vlastní muslimské menšiny a nárůst džihádismu uvnitř Ruska.

Život syrskému režimu tak Moskva pravděpodobně prodlouží. Boji proti terorismu a islámskému radikalismu však udělá službu vpravdě medvědí.

Syrská a ruská armáda útočí na jednotky opozice


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video