Centrum dopravního výzkumu označuje za agresivní takové chování řidiče, které zvyšuje riziko kolize a je motivováno netrpělivostí, nepřátelstvím nebo pouze snahou o získání času, respektive touhou dorazit k cíli dříve než ostatní.
Není to problém jen na našich silnicích. Zhruba třetina českých řidičů uvádí, že se v průběhu uplynulého roku stala obětí agresora, v EU se do tohoto problému dostala až polovina řidičů a v USA a Rusku to byly až dvě třetiny řidičů.
„Příčin agresivního chování je ale více a agresorem za volantem se může stát každý z nás. I někteří navenek slušní lidé se po usednutí do automobilu stávají agresivními jedinci,“ komentuje šéf BESIPu Martin Farář. „Auto a pocity při jeho řízení jim může kompenzovat některé jejich komplexy a vyvolávat určitý pocit nadřazenosti a moci nad okolím.“
Špatný příklad pro dětiNová kampaň BESIPu Děláš to taky se zaměřila na bezpečnost dětí. Má upozornit rodiče, že špatným příkladem mohou své potomky ohrozit a nepřímo tak způsobit nehodu. Novým tématem je právě agresivní chování na silnici. |
„Agresivní chování řidiče je zpravidla selháním jednotlivce. V tomto směru jednoznačně vítáme snahu Ministerstva dopravy, která v rámci připravované legislativní změny zákona o provozu na pozemních komunikacích klade větší důraz na dopravně-psychologické vyšetření,“ říká ředitel služby dopravní Policie Tomáš Lerch.
Řidičům vadí problikávání i váhavá jízda
Podle posledních údajů odpovídá v Česku agresivní chování řidičů až za čtyřicet procent smrtelných dopravních nehod. Jako agresivní u nás pociťují řidiči především výhružná gesta a problikávání.“ Častými projevy agresivity však obecně jsou i překračování rychlostních limitů, nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel, kličkování v jízdních pruzích nebo předjíždění v nepřehledných místech,“ vypočítává Farář.
Řidičům vadí také bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících vozů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli, změna pruhů bez použití blinkrů nebo váhavá a nejistá jízda jiného řidiče.
„Všechny tyto situace jsou součástí běžného provozu a jsou v řadě případů také spouštěcím mechanismem, který může vyvolat agresivitu opravdu u každého, kdo v danou chvíli sedí za volantem,“ říká Martin Farář.
Agresivní řidič svým jednáním nejen zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody, ale následně negativně působí na psychiku dalších účastníků silničního provozu. Tím vzniká dominový efekt, kdy jeden jediný agresor dokáže vyvolat agresivitu u řady dalších lidí.
Auto jako zbraň
„Bohužel agresivita mezi řidiči jako taková u nás není v zákoně nijak definována. V některých zemích tomu tak je, například v sousedním Německu, kde i u nás běžné problikání dálkovými světly auta před námi je považováno za projev agrese,“ vysvětluje šéf BESIPu.
„Na druhou stranu, v případě, že někdo na někoho vědomě najíždí a snaží se ho například vytlačit ze silnice, může být obviněn z trestného činu. Podle některých právníků dokonce z pokusu o vraždu, protože auto je zbraň. Záleží pak ale na dané situaci a posouzení příslušným soudem,“ varuje Martin Farář.
„V případě pouhého pokusu o vraždu hrozí pachateli deset až patnáct roků. Při těžkém ublížení na zdraví, znovu zdůrazňuji i ve stádiu pokusu, tři až deset let. A u obecného ohrožení je tam sazba tři až osm roků. Přitom k samotné nehodě agresivním způsobem jízdy ani nemusí dojít. Opravdu lze některé situace posoudit tak, že by k takovému obvinění mohlo dojít,“ dodává advokát Jan Černý.
