VIDEO: Jak si stelou pražské gorily, aby se dobře vyspaly

  • 2
I pro gorily platí, že jak si ustelou, tak si lehnou. Pro gorily v Zoo Praha to znamená uzurpovat si každý večer dostatečné množství dřevité vlny a vybudovat si z ní měkoučké hnízdo na spaní. Nuru ho zatím sdílí se samicí Kambou, která ho ještě kojí, pětiletý Kiburi už si stele sám.

„Gorily od malička odkoukávají budování hnízda na spaní od dospělých členů skupiny. A také si už jako malí zkouší, jak si co nejlépe ustlat,“ vysvětluje kurátor primátů Vít Lukáš s tím, že i nejmladší Nuru, který má zatím pořád ještě privilegia nejmladšího člena skupiny, si alespoň načechrává dřevitku pod hlavou.

Pětiletý Kiburi si už stele naprosto sám, i když by se pořád ještě rád přitulil. A nejen to. Nejraději by se i přisál k prsu, stejně jako jeho mladší bráška Nuru.

Jenže jak jeho matka Kijivu, tak trpělivá, obětavá a kojící tetička Kamba, mu už daly zcela jednoznačně najevo, že je na společné spaní se samicemi i na kojení velký (více v článku s videem zde). I na úvodním záznamu z expozice je evidentní, jak ho Kamba od sebe jemně, ale rezolutně odstrkuje, takže Kiburi svoji snahu nakonec vzdá a uvelebí se ve vlastním hnízdečku.

Jeho matka Kijivu jde ještě dál a je schopna Kiburiho vyštípat z konkrétního místa na spaní, i když mu dává najevo, že ho má ráda. Podívejte se:

V noci bývá všechno trochu jinak

Než v pavilonu padne úplná tma, vypadá to, že Nuru spí celou noc u Kamby a Kiburi sám. Jenže kamery chovatelům prozradily, že ve skutečnosti se oba gorilí kluci v noci přesouvají. Když se Nuru nabaží blízkosti Kamby, vymění ji za teploučké hnízdo a náruč své matky Kijivu. A ke Kambě se přesune Kiburi.

„Tohle většinou prozradí až kamery na noční vidění. Stejně jako to, že Kamba u sebe Kiburiho nechá nejen spát, ale toleruje mu i přisátí se k jejímu prsu. Také Nuru se u své mámy ještě brzy ráno napije mléka a přesune se zase zpět k tetičce Kambě. Ta pak - s malým Nuruem na zádech - často absolvuje ranní průvod obcházení expozice s Richardem v čele (o tomto rituálu více zde),“ popisuje koordinátorka vodiček kamer.

„Mít gorily pod dohledem i v době, kdy je dost dobře nemohou mít na očích chovatelé, to je přesně ten důvod, proč nám kamery a jejich vodičky tak pomáhají. Bez jejich pomoci bychom měli péči o gorilí skupinu mnohem složitější, takže já jsem za spolupráci s nimi nesmírně vděčný,“ konstatuje kurátor Vít Lukáš.