RECENZE: Armikrog dělá legendární předloze ostudu

Duchovní nástupce kultovního Neverhoodu neměl nikdy vyjít. Nudná, prázdná a zabugovaná záležitost dělá legendární adventuře jen ostudu.

Armikrog (PC)

Neverhood se do herní historie zapsal především úžasným zpracováním, protože byl celý vytvořený z plastelíny. Což v době, které vládly dřevní 3D enginy a laciné interaktivní filmy, stačilo k úspěchu samo o sobě. Kromě originálního vzhledu a poctivé stop motion animace ale zaujal i hromadou vtípků, těžkých puzzlů a celkem slušným příběhem.

Navzdory tomu projekt žádnou velkou díru do světa neudělal, a kdyby se zdarma neinstaloval do nově zakoupených počítačů, byly by prodejní čísla pod hranicí 50 000 prodaných kopií. Přesto se autorům na vydání neoficiálního pokračování povedlo vybrat téměř milion dolarů. Jak se nyní ukázalo, nebylo to dost.

Nostalgie nestačí

První momenty v Armikrogu provází totální zmatení. Když jsem hru poprvé spustil, objevilo se mi menu, v němž chyběly jakékoli popisky. Upřímně řečeno jsem myslel, že jde o nějaký vtípek autorů, a tak jsem v něm klikal jako zběsilý. Pobavení vystřídalo lehké zděšení, protože to vypadalo, že hra zamrzla, alespoň tomu napovídal klasický windowsácký kurzor a nereagující obrazovka. Když se pak po zhruba minutě hra sama zničehonic spustila, zděšení nahradilo znechucení. A toho jsem se nezbavil do konečných titulků.

Pochopil bych, že autoři nezvládli vydat hru v původně plánovaném rozsahu. Ale že za 22 milionů korun nezapracují ani na nahrávací obrazovce a obyčejném kurzoru, mi přijde ostudné.

Zapomenuté pokračování

Armikrog je pokračováním pouze duchovním, skutečný druhý díl vyšel již v roce 1998 a tou pouze na první Playstation. Jenže Skullmonkeys, jak se hra jmenovala, nejen že nemá onu dvojku v názvu (tedy až na japonskou verzi), ale dokonce ani nejde o stejný žánr. Přesto by nad touto v podstatě klasickou plošinovkou každému fandovi zaplesalo srdce. Hra má stejného hlavního hrdinu i nepřítele jako původní Neverhood. Jediná škoda je, že se tato proklatě tuhá hra nedostala ve své době i na PC.

Skullmonkeys (Playstation)

Největší problém Armikrogu vidím v tom, že celý působí hrozně lacině a zastarale. Ano, dělali na něm stejní lidé a ano, je celý z plastu. Jenže veškerá originalita a nápaditost se vyplýtvá už během zpívaného intra.

Příběh prakticky neexistuje, prostě jste spadli na neznámé planetě a snažte se. Takže procházíte místnost po místnosti jakousi budovou, zběsile klikáte kolem sebe v zoufalé snaze poznat těch pár aktivních předmětů, které se v jednotlivých lokacích nacházejí. A marně se snažíte přesvědčit, že je to pořád stejná zábava jako kdysi. Jenže ona není.

Chyba za chybou

Prostředí je vskutku mimozemské, což znamená především hodně barevné, ujeté a vůbec celkově jiné, než jsme zvyklí v dnešní době, kdy se každý snaží co nejvěrněji napodobit realitu. Což je fajn.

Armikrog (PC)

Trochu méně fajn je fakt, že na první pohled nechápete, co se kolem vás odehrává, kde se vůbec nacházíte a co se po vás chce. Nezbývá tedy, než se spolehnout na metodu pokus/omyl a snažit se z nejasných náznaků pochopit o co vůbec jde.

Jenže tady hodně tvrdě narážíme na prakticky neexistující uživatelské rozhraní a chorou logiku hry. Že daný předmět po kliknutí nijak nereaguje, ještě neznamená, že nebude reagovat za pár minut po provedení zdánlivě nesouvisející akce o pět obrazovek vedle.

Hlavní hrdina má dále k dispozici sidekicka v podobě slepého psa, jenž pak na všech místech reaguje úplně jinak. Důsledkem je nechutná hratelnost, jež nespočívá v řešení logických problémů, ale v neustálém opakovaném klikání po každé obrazovce, jakmile se někde něco změní. A to pro jistotu pokaždé za každou postavu zvlášť.

Opomenout nemohu ani zoufalou pomalost, kdy si všude musíte dojít po svých. Anebo řešíte „puzzle“, které ve skutečnosti stejně závisejí jen a pouze na náhodě a mezi každým z pokusů musíte minutu čekat. Nejhorší ze všeho ale je, že si nikdy nemůžete být jistí, jestli jste zakysli kvůli tomu, že jste hloupí, nemáte všechny potřebné informace, nefunguje správně ovládání anebo se prostě jde o bug. A to je to nejhorší, co u adventury můžete vůbec zažít.

Vyhozené peníze

Abych jen nehanil, tak vizuální zpracování se opravdu povedlo. Ruční animace plastelínových figurek je příjemně retro a moc hezky se na to dívá. Škoda, že zde není více filmečků, kdy byste situační humor více docenili.

Armikrog (PC)

Na internetu si také můžete přečíst, že je hra zoufale krátká. Osobně s tím nemám problém, a kdyby mě Armikrog kvalitně bavil těch pět hodin, neřeknu ani popel. Jenže tak tomu bohužel není.

V tuto chvíli bych výsledek dvouletého snažení jinak sympatického vývojářského týmu nedoporučil ani těm nejzarytějším fandům původního Neverhooda. Za 25 eur tento chybami prolezlý nedodělek prostě nestojí. Jenže i když časem všechny chyby vychytají a sníží cenu, pořád tu budeme mít jen pěkně udělanou slaboduchou adventuru, o níž by nikdo bez 19 let staré předlohy ani pohledem nezavadil.