Zajímavý úkaz je možné v současné době pozorovat na staré silnici z Chebu do Libé. Rozkvetl tu jeden ze stromů, který cestu lemuje - jírovec maďal, kterému se lidově říká kaštan. Vedle pichlavých kulatých plodů tak strom zdobí i typické mohutné svícny bělavých květů.
Ty se přitom neobjevily jen na jediné větvičce. Do bílého se oblékl celý strom. Podobnou raritu přitom lidé objevili například na jabloni v areálu bývalých kasáren na Zlatém vrchu. Vedle jablíček větve ozvláštnily růžové květy.
„To se občas stává, že se na podzim nebo dokonce v zimě objeví květy na třešni či jabloni. Když ale vykvete jírovec, je to skutečně vzácnost. Tyhle stromy jsou totiž na květy velice opatrné a často kvetou až v červnu,“ podivuje se pozorovatel Českého hydrometeorologického ústavu z Šindelové Rudolf Kovařík, který se kromě počasí věnuje řadu let i pozorování přírody.
Za neobvyklou podívanou může letošní horko a sucho
Podle jeho názoru může za neobvyklou raritu letošní enormní horko a sucho. „To měl strom pravé léto. Když pak přišlo ochlazení a s ním i relativně dost vody, vyhodnotil si to jako zimu. A nedávné oteplení s dostatkem vody pro něj bylo signálem, že je tu opět jaro a je tedy třeba se postarat o potomstvo. A tak nasadil na květ,“ přemýšlí Kovařík.
Po chvilce doplňuje, že podobně se na pěstěných trávnících letos na podzim objevily v nezvykle hojné míře zářivě žluté květy typické jarní byliny smetanky lékařské neboli pampelišky. „Nešlo přitom o ojedinělé květy. Na pravidelně sekaných plochách jich najednou rozkvetly desítky. A když o tom tak přemýšlím, podobně se chovaly i třeba vosy. Letos jich bylo opravdu hodně, ale začátkem září najednou jako když utne. Konec. Až koncem září, kdy se citelně oteplilo, se zas objevily. Ovšem jen ojediněle.“
Podobně si vysvětluje i abnormální úrodu hřibů v lesích na Chebsku, kdy lidé z lesů nosili plné koše. Zavlažené podhoubí se prostě probudilo do vlahého jara bez ohledu na kalendář. Upozorňuje také na neobvyklé chování smrků.
Lidé si budou muset zvyknout na změny
„Vedle starých hnědých šišek, které se na stromě drží a ne a ne spadnout, narostly nové, zelené. To je velmi zvláštní a běžně se to neděje. Stejně podivné je chování modřínů opadavých. Jak už jejich jméno napovídá, měly by stromy svoje jehlice na podzim shazovat. Obvykle se tak děje přibližně v půlce listopadu. Ale poslední dva roky je na modřínech mezi Nejdkem a Kraslicemi žluté jehličí ještě o Vánocích,“ přibližuje Kovařík.
Podle jeho názoru se v posledních deseti letech dějí v přírodě zásadní změny, na které si lidé budou muset zvyknout.
„Neříkal bych tomu globální oteplování, ale spíš jiná dynamika počasí. Myslím, že nás čekají prudké výkyvy teplot, kdy se během několika dnů počasí zásadně změní, enormní sucha a přívalové deště. To vše bude mít vliv na přírodu a samozřejmě také na člověka,“ předpovídá Rudolf Kovařík.
