Herec Lubomír Lipský ve hře Charleyova teta v Divadle na Jezerce (duben 2013)

Herec Lubomír Lipský ve hře Charleyova teta v Divadle na Jezerce (duben 2013) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Dokud můžu, hraju. A když hraju, nešidím, říkal vždy Lubomír Lipský

  • 6
Lubomír Lipský sice už zamlada hrál slunečné „dědky“, v osobním životě však byl vždy naprostý gentleman. „Jak by to vypadalo, vy stojíte a já vsedě?“ oponoval například, kdykoliv jej někdo v pokročilém věku žádal, aby nevstával.

Když slavil devadesátiny na jevišti pražského divadla ABC, sklízel hned trojí ovace – jako herec, jako muzikant i jako hostitel. Po benefičním představení se Lubomír Lipský převlékl do gala, přišel do divadelního klubu, kde čekali gratulanti, a všechny je obešel; do jednoho. Každému poděkoval, každému stiskl ruku; unavený, ale usměvavý a vzpřímený absolvoval celou anabázi, než si konečně sám sedl ke sklence vína.

Rozlučte se s Lubomírem Lipským v kondolenční knize

Ostatně víno miloval, také proto přijal roli v komedii Bobule i v jejím pokračování.

„Sedmička vína denně je přesná zdravotní dávka, sklenka k obědu, sklenka k večeři a sklenka pro radost,“ svěřil se se svým receptem na dlouhověkost. Také s výběrem vína měl Lipský jasno. „Ne že bych chtěl napodobovat Oldřicha Nového, ale miluju beaujolais, hlavně beaujolais nouveau. Když se 11. 11. v 11 hodin otevírá, už na něj čekám a připíjím si na zdraví,“ tvrdil.

Unesl i nejtěžší rány

Přežil svého bratra Oldřicha Lipského, režiséra, který mu dal role v legendárních komediích Šest medvědů s Cibulkou nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Unesl i nejtěžší ránu, smrt vlastního syna. A nestalo se snad, aby i ve stáru vynechal jedinou hereckou slavnost, udílení Českých lvů nebo divadelních Thálií. Tvrdil, že to patří k zásadám profese.

Kdokoli se zastavil u jeho stolu, marně jej žádal, aby nevstával. „No dovolte, jak by to vypadalo, vy stojíte a já vsedě? Jsem sice dědek, ale gentleman!“ durdil se.

Přitom role salonních gentlemanů se mu vyhýbaly, Lipský přišel na svět, aby bavil. A své slunečné „dědky“ hrál už zamlada, bylo mu osmatřicet, když točil Tři chlapy v chalupě v roli dědy Potůčka.

Pro Lipského jako by věk nerozhodoval. Ve skečích vrátného Hlustvisiháka nebo v divadelní Charleyově tetě, v níž hrál v šedesátých letech i ve své devadesátce; jen už jinou roli. A po své jubilejní benefici před dvěma lety v ABC, kde v představení Pan Kaplan má třídu rád „ufoukal“ i své muzikantské sólo na pozoun, odmítal, že už by se měl šetřit. „Dokud můžu, hraju. A když hraju, tak nešidím,“ vykládal celoživotní optimista.

Lipský oslavil devadesátiny ve videoklipu:

17. dubna 2013