Návrat po 21 letech. Muzejníci přivezli do Česka stíhačku MiG-29

  • 72
Česká republika získala zpět stíhačku MiG-29, která byla dříve součástí československého a českého letectva. Pro Letecké muzeum Kbely je to mimořádný přírůstek do sbírek - tímto strojem totiž zkompletovalo poválečnou řadu proudových stíhacích letounů, počínající strojem MiG-15.

„Devětadvacítka“ byla přitom pýchou československého letectva, které tento tehdy velmi moderní stroj zařadilo do výzbroje v roce 1989. „MiG-29 byl tím nejlepším, co měla někdejší Československá lidová armáda ve sféře letecké techniky k dispozici,“ uvedl Vojenský historický ústav.

V případě letounu s imatrikulačním číslem 8003 lze přitom hovořit o skutečném návratu: výrobní linku opustil 14. června 1989 a poté sloužil na českém letišti v Žatci. Následně pak ve slovenském Sliači. Během dvaceti let provozu absolvoval 422 startů a nalétal přes 237 letových hodin. Po vyčerpání technické životnosti ho slovenské letectvo vyřadilo.

Vojenský historický ústav, jehož je kbelské muzeum součástí, získal exemplář na základě dohody z roku 2013. Na Slovensko výměnou putoval bombardér sovětské výroby Il-28 z konce 50. let 20. století.

Ředitel VHÚ Aleš Knížek hodnotí zisk stíhačky jako mimořádný. „V našich sbírkách máme širokou paletu stíhacích letadel MiG, které sloužily v československé armádě. Od legendárního stroje MiG-15, přes MiG-17, MiG-19 až po početný soubor slavných stíhaček MiG-21. Disponujeme také několika variantami letadla MiG-23. Stále nám ale chyběl ten poslední dílek celé řady, tedy MiG-29. Nyní ho máme a tím je celý soubor kompletní,“ uvedl.

Muzeum tak podle něj završilo mimořádnou sbírkovou kolekci, reprezentující celé půlstoletí z hlediska historie československé armády i z hlediska vývoje letecké vojenské techniky.

Letoun přijel ze Slovenska po dálnici D1 částečně rozebraný. Měl odmontovaná křídla, zadní křidélka, ocasní plochy a kryt přední části. Pracovníci VHÚ letoun zase sestaví.

„Ve své době byly MiG-29 to nejlepší, co bylo k dispozici a pro každého pilota to byla výjimečná příležitost s nimi létat. Já jsem vyrostl ještě na MiG-21, byl jsem v začátcích, na dvacetdevítky tehdy přecházeli ti nejzkušenější piloti. Je to určitě skvělá věc, že se podařilo tento stroj opět dopravit do České republiky, že se s ním veřejnost bude moci opět po letech setkat,“ vzpomínal při pohledu na umístění letounu do hangáru velitel českého letectva Libor Štefánik.

Letoun MiG-29

Jednomístný dvoumotorový stíhací letoun

Od roku 1982 vyrobeno přes 1 600 kusů letounu v řadě variant (nejnovější verze je označovaná MiG-35)

Určen především k ničení vzdušných cílů a k vybojování nadvlády v pásmu bojové fronty a blízkého okolí za všech atmosférických podmínek, lze jej použít i ke vzdušnému průzkumu a při přímé viditelnosti též k útokům proti pozemním cílům s bombovou, neřízenou raketovou a kanónovou výzbrojí

  • Výškový dostup stroje je 17 000 metrů, počáteční stoupavost 330 m/s. Dosáhne rychlosti až 2 445 km/h. Je vyzbrojen 30mm kanonem se 150 náboji, na šesti závěsnících pod křídly může nést řízené střely i protizemní výzbroj.

MiG-29 má kořeny v 70. letech 20. století, sovětské letectvo jej začalo používat v roce 1983, československé o šest let později. Dvě desítky stíhaček si při dělení federace Česko a Slovensko rozdělily rovným dílem.

Zatímco Slováci si letouny nechali a modernizovali je, Česká republika je vyměnila s Polskem za vrtulníky Sokol určené pro záchrannou službu. Obchod byl kritizován jako pro českou stranu velmi nevýhodný. Postupem let se nicméně ukázalo, že provoz dvoumotorové stíhačky je pro zemi velikosti Slovenska v době míru poměrně velkým břemenem.

Zatímco slovenské letectvo nyní řeší, jak při dosluhování migů zachránit své stíhací letectvo, čeští letci mají díky pronájmu letounů JAS-39 Gripen budoucí léta přece jen poněkud jasnější.

Stíhačky Mig-29 se předvedly v Ostravě, Dny NATO 2013:

21. září 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue