Jak vypadá kuře, kráva či žirafa v termokameře. Nejteplejší je oko

  • 2
Záněty, horečka či pohmožděniny se na termogramu, tedy fotografii snímané termokamerou, projeví zvýšenou povrchovou teplotou. Vědcům to například pomáhá zjistit, při jakém ustájení je krávě nesnesitelné vedro, nakolik tepelně izoluje srst zvířat či jaká dojící technika je pro zvířata nejšetrnější.

Vědcům z Výzkumného ústavu zemědělské výroby v pražské Uhříněvsi, Ivaně Knížkové a Petru Kuncovi, slouží speciální termovizní kamera především k práci. V rámci svých vědeckých aktivit se totiž mimo jiné dlouhodobě zabývají i využitím termografické metody pro zemědělský, biologický a medicínský výzkum.

Termokamera dokáže zvířata zachytit podle teploty na povrchu jejich těla, takže na termogramech se ty nejstudenější části těla zobrazí modře nebo černě, pak barevná škála pokračuje přes zelenou, žlutou a červenou až k nejteplejší bílé. Na snímcích je tedy jasně vidět, že nejteplejším místem na těle teplokrevných živočichů je oko, což má jednoduché vysvětlení. Jeho teplota totiž v podstatě kopíruje vnitřní tělesnou teplotu.

Výsledky, které vědci z termogramů vyčtou, v praxi pomáhají najít například řešení ideálního ustájení krav či dalších hospodářských zvířat, případně umí odhalit, nakolik tepelně izoluje srst zvířat, či zda mají nějaké skryté zranění nebo zdravotní problém. Termokamera to totiž odhalí bez problémů a přímého kontaktu se zvířetem.

„Pro zvířata je tato metoda ideální, protože je nijak nezatěžuje, ani je nijak neomezuje v jejich běžném chování. Je bezkontaktní, rychlá a přesná,“ pochvaluje si technického pomocníka výzkumu docentka Ivana Knížková. Jediným negativem termovizní kamery je podle ní cena. Ceny těchto kamer sice začínají na desítkách tisíc korun, ale kdo vyžaduje špičkovou kvalitu termosnímku, míří jeho investice k milionu.

Termogramy zvířat jsou nejen informačně cenné, ale i vizuálně atraktivní. Z toho důvodu nenajdete ve fotogalerii obou vědců jen snímky hospodářských zvířat, se kterými v Uhříněvsi běžně pracují, ale i psů či zvířat exotických.

Radost z práce s termokamerou totiž autorům snímků nedovolila využít kameru jen čistě pracovně a další zajímavé a fascinující termoobrázky nafotili pro radost. A můžete se na ně zajít i podívat. Právě je do neděle 4. října vystavují na své již páté výstavě pod názvem „Vidím neviditelné - zvířata očima termokamery“ ve spolkové místnosti muzea v pražské Uhříněvsi.

Tři vybrané termogramy - koně, koz a kuřátek (jsou i ve fotogalerii výše) - pak věnovali do dražby pro občanské sdružení Múzy dětem (více info zde).

Infračervená termografie (IRT)

Moderní, neinvazní a bezpečná metoda zobrazování teplotního profilu sledovaného objektu. Všechna pozemské tělesa, jejichž teplota je vyšší nežli 0 K (-273,15°C), tvoří tepelné zářiče v infračervené části spektra. Intenzita a distribuce vyzařované energie závisí na teplotě tělesa a na vyzařovacích schopnostech povrchové vrstvy tělesa. Energii (tedy záření) zachycují speciální termografické kamery, tzv. termokamery, které jsou schopné detekovat i malé změny teplot. Tyto kamery tak v podstatě „zviditelňují“ záření, které je pro lidské oko neviditelné.

Nespornou výhodou metody je použití bez přímého fyzického kontaktu s měřeným objektem, což dovoluje objekt identifikovat na dálku. Tato sofistikovaná metoda už našla uplatnění například ve stavebnictví, energetice, u policie a záchranných sborů a začíná se prosazovat i v humánní a veterinární medicíně.