Pokud bychom se orientovali čistě podle prodejních čísel, není divu, co nedávný stereotyp na poli stříleček způsobilo. Výdělky série Call of Duty byly prostě příliš velkým lákadlem. A tak začali vývojáři kopírovat akční, hollywoodský styl příběhových kampaní a především pravidla hry více hráčů. K tomu se občas na hru naplácla forma kooperace, aby titul získal punc tří her v jednom. Ten byl právě jednou z hlavních deviz u Call of Duty.
20. října 2014 |
Inspirace byla patrná na každém kroku. Regenerace zdraví místo sbírání lékárniček. Kampaň pro jednoho hráče, kterou jste dohráli za pět až osm hodin. A především struktura síťových klání, postavená na odemykání nových zbraní, bonusů a obohacená o plnění nejrůznějších výzev. To vše se stalo takovým kánonem, od kterého se drtivá většina stříleček odkláněla jen váhavě.
Borderlands: Pre-Sequel
Destiny: Taken King
Battleborn
Do určité míry byly zasaženy například série Battlefield, Halo, Killzone, Resistance nebo Crysis. Především struktura her zůstávala stejná, což trošku upomínalo na imitátory Doomu a Duke Nukema v devadesátých letech. Nápady a nové přístupy pronikaly do stříleček jen pozvolna. Nyní se ale zdá, že přichází období zásadních změn a karta se obrací.
Kooperace a otevřený svět
Na první Borderlands z roku 2009 se tak můžeme z dnešního pohledu dívat jako na skutečně přelomovou hru. Na rozdíl od jiných her této kategorie Borderlands obsahovala vývoj postavy odvozený z her na hrdiny, kvanta zbraní, otevřený svět, nesrovnatelně delší kampaň s nespočtem úkolů a její on-line prvky byly zaměřeny primárně na kooperaci. Druhý díl vše ještě mnohonásobně vylepšil a nový modelový případ byl na světě.
Far Cry 4
Homefront: The Revolution
Dying Light
Loni se přidala ambiciózní Destiny a na začátku příštího roku představí tvůrci Borderlands jejího duchovního nástupce s názvem Battleborn. Proč podobné hry mají úspěch, není těžké pochopit. Střílení nepřátel je v nich zábava, kampaň je mnohem delší, on-line a RPG prvky zaručují zase vysokou míru znovuhratelnosti. Tyto hry zkrátka vydrží dlouho, což je dnes jedním z nejdůležitějších faktorů, podle kterých se velká část hráčské obce rozhoduje při koupi.
Větší rozsah je pro hry v otevřeném světě koneckonců charakteristický. Kromě zmíněných titulů tu jsou ale ještě ty, které cílí primárně na hru jednoho hráče. Na mysli mám samozřejmě sérii Far Cry, ke které se příští rok přidá nový Homefront.
11. srpna 2014 |
I ve Far Cry jste vylepšovali své dovednosti a výbavu, na všechno jste ale byli tentokrát sami. Hra také nesázela na záplavy zbraní a jejich zvyšující se účinnost. Oproti tomu dávala hráči možnost své útoky plánovat a využívat nepozorovaného postupu. Na vynalézavost hráče byl položen důraz, proto by do určité míry do této kategorie patřily i zombie akce Dead Island nebo letošní Dying Light.
Wolfenstein: The New Order
BioShock Infinite
Deus Ex: Mankind Divided
Linearita není sprosté slovo
Pak je tu další skupina her, kterou tvoří akce zaměřené na lineární příběhovou kampaň. Že se něco takového stále může prodávat více než obstojně, dokazuje loňský Wolfenstein: New Order nebo koneckonců i série Bioshock.
13. května 2015 |
Pro budoucnost tohoto typu her bude důležité, jak se tvůrci poperou právě s jejich délkou. Sám tvůrce Bioshocku Kevin Levine na svém Twitteru nedávno poznamenal, že absence kampaně v mnohých hrách je důsledkem ohromných nákladů, které jdou na jeho vývoj. Sám se pro server Digitalspy nechal slyšet, že by byl rád, aby jeho budoucí příběhové hry vybízely k opětovnému hraní.
Wolfenstein: New Order se právě o toto pokusil začleněním některých nelineárních prvků a sběratelskými předměty. Nedopadlo to přitom vůbec špatně. Můžete si klidně vsadit, že příští rok bude znovuhratelností vyčnívat i Deus Ex: Mankind Divided. Bude tam snad někomu chybět hra po síti?
DOOM
DOOM
Unreal Tournament
Vzkřísí Doom arénu?
Poslední podkategorii tvoří arénové střílečky navazující na Quake 3 a Unreal Tournament, které během posledních let bohužel prakticky vymizely. Zda se jim podaří návrat, je v tuto chvíli nejisté. Nový Unreal Tournament zatím vzniká jen na PC, a tak se o masovou popularizaci tohoto zapadlého stylu hraní musí pokusit on-line režim Doomu. O něm toho bohužel víme zatím jen velmi málo, tvůrci ale dávají jasně na srozuměnou, že usilují právě o zážitek jako ze staré školy.
15. června 2015 |
Zkrátka a dobře, o rozdílné přístupy v rámci stříleček není nouze, a to jsem ani nezmínil hardcore pojetí, které nabízí ArmA nebo týmové radovánky, kterými jsou hry jako Evolve, Left 4 Dead či nestárnoucí klasika Team Fortress 2.
Evolve
Team Fortress 2
Left 4 Dead 2
Jak všechny tyto trendy poznamenají zavedené série, se ještě uvidí. Zatím se však zdá, že místo restartů nebo radikální přestavby sází tvůrci her Halo a Call of Duty spíše na implementaci některých prvků, kterými zaujala jejich bezprostřední konkurence.Tu představuje v první řadě stále sílící Destiny a méně nápadný Titanfall, který je však na rozdíl od Destiny k dostání i na PC. Jak bude vypadat Battlefield 5, ví v tuto chvíli jen samotní tvůrci, revoluci ale raději nečekejte.
Titanfall
Nicméně i kdyby se zmíněné klasiky držely zuby nehty svých zavedených stylů, nebyla by to žádná velká tragédie. Když se podívám na bohatý výběr všude okolo, nevidím nejmenší důvod, proč by měl „Modern Warfare“ styl zaniknout v rámci série, v níž tři točící se studia mohou rok od roku střídat futuristický, moderní i historický styl s výrazně odlišnými pravidly. Mám za to, že tlak na comeback herního zpracování 2. světové války je ze strany hráčů tak obrovský, že jeho realizace je jen otázkou času. A ano, to platí i o Half-Life 3.
