„Ruská muslimská komunita vznikla už před staletími a obrovsky přispěla do ruské historie. Její lidské hodnoty, stejně jako v případě ostatních náboženství, nás učí spravedlnosti, milosti a zájmu o ty, které milujeme,“ řekl Putin v projevu k otevření mešity Jum’ah.
Staronová mešita je jednou ze tří největších v Rusku a její původní stavba se datuje do roku 1904. Kupoli chrámu pokrývá tenká vrstva zlata, minaret se prý schválně podobá Spasské věži Kremlu. Putin ji popsal jako budoucí centrum spirituality a osvěty, které sjednotí lidi různého vyznání.
Ocenil také muslimské vůdce v Rusku za „nulovou toleranci“ vůči extremistům, kteří podle něj šíří propagandu, která nemá nic společného se skutečným islámem a snaží se v Rusku rekrutovat nové příznivce.
„Jejich ideologie je založena na lžích a nehorázném prznění islámu,“ řekl Putin podle tureckého listu Hürriyet s tím, že takzvaný Islámský stát zneužívá víru pro své politické cíle.
Otevření muslimského svatostánku se zúčastnili také představitelé dalších muslimských zemí, jako turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nebo palestinský lídr Abbás. Ten na obnovu mešity také přispěl. Mezi hosty byl i vatikánský velvyslanec a hlavy ruských regionů obývaných muslimy.
„Právem můžeme říci, že jsme následníky nejen Sovětského svazu, carské říše, Moskevské a Kyjevské Rusi, ale i Volžského Bulharska, Zlaté hordy a kavkazských státních útvarů, vytvořených ještě současníky proroka Mohameda,“ připomněl Putin, než si vyzul boty a vstoupil do mešity.
„V Turecku něco takového nemáme,“ prohlásil Erdogan podle agentury Interfax po prohlídce chrámu, zvelebeného ruskými muslimskými umělci. Podle serveru Newsru.com se však o výzdobu mešity postarali mistři z Turecka.
Podle BBC rekonstrukce stála mešity asi čtyři milardy korun a údajně ji financovali mecenáši. Dagestánský miliardář Sulejmán Karimov přïspěl sto milionů dolarů, Abbás pak 25 tisíc dolarů. Turecká vláda darovala dveře, lustry a modlitební koberečky.
Velká mešita možná nebude poslední, která se v Moskvě otevře. Dvoumilionová muslimská komunita si totiž stěžuje, že má málo prostoru pro své věřící. Ti se tak během náboženských svátků často musí modlit přímo na ulici. Místní muslimští vůdci jsou proto údajně v kontaktu s moskevskými úředníky a vyjednávají k šesti stávajícím mešitám stavbu ještě jedné.
