Ticho na kolonádě, žádali filmaři. V Luhačovicích točí četnický seriál

  • 0
Lázeňské městečko Luhačovice se vrátilo o sto let zpět. Natáčí se v něm kriminální seriál z období první republiky Četníci z Luhačovic. Štábu velí režisér Biser Arichtev, který stojí například za seriálem Vyprávěj nebo První republika.

Blíží se poledne, kolonáda je zalitá sluncem a lavičky obsypali lázeňští hosté. Ke kašně na kolonádě ale nikdo z nich nesmí. Kolonáda včetně Jurkovičova domu totiž dělá kulisu filmařům.

Česká televize přijela do lázní natočit další díly chystaného seriálu Četníci z Luhačovic. Odehrává se v období začínající první republiky a ve dvanácti pokračováních nabídne vždy dva kriminální případy. Atmosférou by se měly podobat oblíbeným Četnickým humoreskám.

Štáb v čele s režisérem Biserem Arichtevem, který stojí například za seriálem Vyprávěj nebo První republika, zůstává v Luhačovicích několik dní. Scény točí v místních uličkách, před hotelem Dům Bedřicha Smetany, na kolonádě, v restauraci i před Divadelní kavárnou.

Četníci z Luhačovic

V hlavních rolích dvanáctidílného kriminálního seriálu se představí Martin Donutil a Robert Hájek. Dále hrají Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Lukáš Vaculík, Pavel Zedníček, Pavla Tomicová, Jaroslav Plesl, Ondřej Malý a další.

Místní obyvatelé i lázeňští hosté tak mají šanci být natáčení velmi blízko.

„Potřebujeme úplný klid, ať nám to nepokazíte. A kdybyste fotili nebo natáčeli, tak bez blesku, prosím. Děkujeme,“ obrací se Strangmüller na sedící diváky na lavičkách u Jurkovičova domu.

Zvukař totiž slyší každý nepatřičný hlas. Na začátku 20. století nedrkotala kola s přehazovačkou, nejezdila auta, nezvonily mobilní telefony, nehrály pohádky z tabletu a kufry neměly kolečka. Všechno si musí režisér pohlídat.

„Lázeňské město je pro detektivku zajímavější“

V minulosti se podílel na kriminálním seriálu Expozitura nebo filmu Kajínek, teď vystudovaný režisér a scénárista Petr Bok dohlíží na natáčení nového televizního seriálu Četníci z Luhačovic. Je autorem námětu.

Proč jste si vybral právě Luhačovice?
Bylo to praktické rozhodnutí. Nechtěli jsme mít četnickou stanici v uzavřeném městě. Tam bychom byli s příběhy omezení, protože by se odehrávaly pořád ve stejném místě a se stejnými lidmi. Kdežto v lázeňském městě, kam lidé přijíždějí, odjíždějí a střídají se, a které navíc stojí poblíž hranic, jsou možnosti mnohem větší.

Takže si v seriálu „zahrají“ i současná místa?
Jistě. Točíme tady a Luhačovice pochopitelně přiznáváme. Proto jsou v záběrech klasické místní stavby, jako je Jurkovičův dům, vodoléčba a Sluneční lázně. Dům Bedřicha Smetany, který je pro nás ústředním sídlem a představuje moderní bohatý hotel. Hraje i kolonáda nebo altánek. Ale točíme i na jiných místech Moravy.

Inspiroval jste se skutečnými událostmi?
Někdy ano. V každém díle jsou případy dva, jeden větší, druhý odlehčenější. A na tom druhém ukazujeme atmosféru, kterou první republika měla. Lidé tehdy měli velkou víru ve spravedlnost a fungovala mezi nimi laskavost. Četníci měli nohy, ruce, pušku – a mozek. Neměli ani kola. A jejich pátrání bylo postavené na místní znalosti a selském uvažování.

Staly se některé vyšetřované případy i tady?
Ne. Jeden pochází z Telče, což je na Moravě, ale Luhačovicko to není.

Měl jste tyto lázně vyhlédnuté už dřív?
Ne. Nikdy jsem tady nebyl. Ale věděl jsem, že potřebuji Moravu a lázeňské město a vzpomněl jsem si pouze na Luhačovice. Jsem tady maximálně spokojený, protože Jurkovičovy stavby jsou jedinečné, zvláštní, nikde jinde je moc nenajdete.

Navazujete na oblíbené Četnické humoresky?
Jediné, co mají tyto dva seriály společného, jsou četníci, jinak vůbec nic. I časově je náš děj mnohem starší, protože začínáme brzy po válce, konkrétně na jaře roku 1919. Humoresky byly postavené na tzv. četnické pátračce, což v té naší době ještě vůbec neexistovalo. Byly jen standardní místní policejní stanice. Nemáme společné postavy, příběhy ani místo.

Ale třeba atmosféra bude asi podobná, ne?
Do jisté míry. Humoresky byly postavené na postavě, my máme hlavních postav více a měníme i velitele stanice.

Z dohledu kameramana zase mizí všechna současná auta, turisté s batohem, moderně oblečení lázeňští hosté, hromosvod, popelnice, plakáty, i nenápadná plastová bedýnka.

Filmaři se běžný provoz lázní snaží omezovat jen minimálně. Okamžitě po vypnutí kamery pouští dopravu i chodce, vyhýbají se šlapání trávy u záhonků, a když něco od návštěvníků potřebují, slušně je požádají.

Do Luhačovic se štáb vrátí ještě koncem listopadu

Na kolonádě se právě odehrává scéna s více než čtyřiceti komparzisty. Každý den je produkce nabírá brzy ráno v Brně, aby je kostymérky stihly obléct, načesat ženám dobové účesy a doplnit všechny detaily. V sedm musejí být „na place“.

‚Jezdím na filmování strašně dlouho, asi patnáct let,“ říká komparzista Bedřich Havelka.

„Herci jsou kamarádští, atmosféra pohodová,“ chválí muž, který si zahrál třeba v seriálu Labyrint právě vysílaném Českou televizí nebo v chystaném snímku Lída Baarová.

Havelka má na sobě nažehlený oblek, pečlivě zapnutou vestu, v kapse saka hodinky na řetízku, na nohou vyleštěné boty a na hlavě nezbytný klobouk. Prochází se po kolonádě a hraje lázeňského šviháka jako ostatní.

Herec Jaroslav Plesl coby bohatý mladý baron právě omylem vráží do ústřední dvojice mladých luhačovických četníků s bajonetem na zádech.

„Bude to nejen kriminální, ale i trochu hororová epizoda,“ naznačuje Plesl, který svou hereckou dráhu začínal ve zlínském divadle.

„Luhačovice znám, je to kouzelné místo. Pamatuji si je tak z doby, kdy jsem tady otevíral jeden z léčivých pramenů,“ popsal.

Po půlhodině a mnoha zkouškách je scéna hotová. Celý štáb má dvacet minut na to, aby se přesunul k nedalekému Domu Bedřicha Smetany.

Do lázeňského města by se měl vrátit až koncem listopadu.

Záběry k připravovanému seriálu natáčeli filmaři také na Třebíčsku (více zde):

2. září 2015